Prapor mesta Cel®kovic

Podoba praporu vych®zí ze st®vajícího mestského znaku .

Svetle modrý list se dvema pruhy na vlajícím okraji, zlutým a cerveným, kazdým o sírce jedné délky listu. Ve svetle modrém poli vykorenený dub v prirozených barv®ch, se tremi suky (1,2) a peti koreny. Pomer sírky k délce je 2:3.
Vzit® vexilologick® a heraldick® zvyklost urcit mestské barvy podle figury (v tomto prípade dub) a stítu nar®zí na skutecnost, ze hlavním cel®kovickým znamením je dub v prirozených barv®ch. Na historickém znaku mesta býv® dub zobrazov®n naturalisticky, coz pro vexilologické pouzití není prílis vhodné.
        Z®kladní barvou vlajkového listu byla stanovena svetle modr®. Duvody jsou dva. Strom v prirozených barv®ch (tj. zelené listy a hnedý kmen) na obvyklé modré tmavsího odstínu spíse zanik®. Zde jde tedy o duvod estetický, kdy pri pouzití svetle modré barvy je figura citelnejsí. Druhý duvod je skutecnost, ze pouzív®ní svetlejsího odstínu modré barvy je v Cel®kovicích tradicní. Svetlejsí modr je ostatne pouzita i na konfirmacním privilegiu z roku 1680 a na budove radnice je znak také tradicne malov®n dokonce s výrazne svetle modrým stítem. Heraldika samozrejme nerozezn®v® odstíny barev a volba spr®vného odstínu barvy v takovém prípade je ciste vecí výtvarného vkusu a zkusenosti výtvarníka. Zkusený heraldik tedy pri malov®ní znaku bude postupovat tak, aby bylo splneno jedno ze z®kladních heraldických pravidel, kterým je citelnost znaku. Pouzije-li heraldik svetlejsího odstínu, není treba tuto skutecnost blasonovat (popisovat). Z vexilologického hlediska je vsak pri tvorbe praporu nutné v takovém prípade odstín modré barvy vyslovene v popisu stanovit. Vexilologie totiz ruzné odstíny barev rozezn®v® a nezrídka pr®ve barevný odstín identifikuje dve jinak témer stejné vlajky ci prapory. Odstín je mozné stanovit v prípade presne napr. podle ruzných vzorníku apod. V z®kladních dokumentech vsak takové urcení není nutné a není u n®s ani vzité. V uvedeném prípade tedy stací z®kladní barvu cel®kovického praporu definovat jako svetle modrou. Protoze z®kladem cel®kovického znaku je modrý stít, je modré (svetle modré) d®no dominující postavení i na praporu.
        V cel®kovickém mestském znaku se také jako znamení vyskytují dva výse uvedené znaky. Protoze Podvýbor pro heraldiku Poslanecké snemovny Parlamentu Ceské republiky z®sadne nepripoustí z odborného hlediska, aby bylo na mestských praporech pouzív®no znaku (stítu), bylo nutné uvedené znaky vhodným zpusobem symbolicky vyj®drit. Proto byly k pouzití na mestském praporu zvoleny barvy odvozené z obou stítu, tj. zlut® (ve vexilologii nahrazuje zlato uzívané heraldikou) a cerven®. Obe barvy, tak jako ve znaku, zabírají podstatne mensí plochu. Z hlediska umístení na praporu pripadalo v úvahu bud pouzití obou barev ve forme dvou úzkých (sestinových) svislých pruhu, zlutého na zerdovém a cerveného na vlajícím okraji. Protoze podobné grafické uspor®d®ní se jiz nekolikr®t vyskytlo, byla z duvodu odlisnosti d®na prednost druhé variante, pri které jsou oba svislé pruhy umísteny na vlajícím okraji, pricemz svetlý zlutý výrazne oddeluje opticky tmavsí pole modré a cervené.
        Pomer stran praporu / sírky k délce / odpovíd® pomeru stran st®tní vlajky , tj. 2:3. Specifika “cel®kovického dubu” tradicne spocívají ve trech sucích / 1 + 2 /, peti korenech. Pomer vsech ostatních polí vlajkového listu je popisem definov®n zcela jednoznacne. Jiné výtvarné pojeti , pri zachov®ní daných specifik, nelze povazovat za zmenu praporu.

[nahoru]