Město Čelákovice

Dvojí výročí Jana Zacha (1713 – 1773 – 2013) ve světle nejnovějších výzkumů

Málokteré jubileum se podaří oslavit dvakrát. Jedním z takových je 300 let od narození Jana Zacha, významného představitele tzv. české hudební emigrace. Od konce 19. století se uvádělo jeho narození v Čelákovicích roku 1699. Teprve po roce 1999 se podařilo přesvědčivě doložit, že pozdější skladatel a kapelník se narodil v téže rodině pocházející z Čelákovic, ovšem až roce 1713 v nedalekých Dehtárech.

V novější mezinárodní literatuře byl posun o 14 let přijat. Životopis tím získává novou logiku, která vybízí k novému pohledu na Zachovo generační a stylové zařazení, a promítla se i do pojetí letošních oslav. Hlavními středisky se staly Čelákovice, kde byl uspořádán hudební festival, a Innsbruck, kde proběhla 12.–14. června mezinárodní muzikologická konference s názvem: K dějinám recepce takzvané „předklasické“ chrámové hudby během staletí. Janu Zachovi k 300. narozeninám.

Proč zrovna Innsbruck? Odpověď na tuto otázku nám může zároveň objasnit hlavní překážku úplné dokumentace Zachova životopisu a díla. Všechna jeho pražská i mohučská působiště zanikla během josefinských reforem a napoleonských válek, takže jediná ucelená sbírka Zachových rukopisů se dochovala v cisterciáckém klášteře ve Stamsu. Innsbrucké Tiroler Landesmuseum Ferdinandeum vyvíjí dlouholetou iniciativu v dokumentaci a výzkumu regionálních hudebních pramenů, a do ní zapadá i uspořádání letošního pracovního setkání, připraveného předním zachovským badatelem Franzem Gratlem. Na konferenci zazněl (kromě obecněji pojatých příspěvků, upřesňujících stylové zařazení hudby z „předklasického“ období) především soubor vyžádaných referátů s cílem co nejúplněji shrnout dosavadní výzkum a připravit novou diskusi k zařazení Zachova životopisu a díla do širších souvislostí. Týkaly se pramenů k Zachovým skladbám (F. Gratl), recepce Zachovy hudby v novější době i přínosu zasloužilých zachovských badatelů minulého století. Odvážně bylo pojmenováno i téma nacistické kulturní politiky a její snahy vykládat hudební dějiny v duchu dobových mocenských nároků, které dlouho bránilo objektivní kritice první zachovské monografie K. M. Kommy, vydané roku 1938 (K. Drexel). Společně s konferencí byl připraven malý třídenní festival s pečlivou dramaturgií, který postupně představil všechny stránky Zachova skladatelského odkazu: zazněly skladby sólové a komorní, koncerty pro různé nástroje a vokálně-instrumentální hudba chrámová. Diskuse nad stylovým zařazením Zachovy hudby pak jen potvrdila, že rodák z Čelákovicka patřil ve své době k významným a originálním skladatelům, a že uznání, která si vysloužil od svých současníků, byla patrně upřímná a oprávněná. Budeme se těšit, že v příštím roce vyjde z konference sborník, v němž si budeme moci přečíst shrnutí více než stoletého výzkumu se všemi podrobnostmi.

PhDr. Tomáš Slavický, PhD., - muzikolog