Město Čelákovice

Studie MONICA opět v okrese Praha východ

Velice dobrou zprávou pro každého z nás je, že úmrtnost na srdeční a cévní onemocnění v České republice v posledních 25 letech klesá a že se dožíváme vyššího věku. Horší zprávou je skutečnost, že ač žijeme něco zdravěji než před 25 lety a rozhodně máme lepší zdravotní péči, stále ještě ze všech chorob nejvíce umíráme na srdečně cévní choroby - umírá na ně u nás 43 % mužů a 52 % žen. Přes výrazné zlepšení zůstáváme v Evropě horším průměrem. A nemocných se srdečními a cévními chorobami v České republice nijak neubývá. Čím jsme starší, tím jsme jimi více ohroženi. Tato onemocnění se ale připravují od středního věku a často již od mládí. Mluvíme o riziku a rizikových faktorech srdečně cévních onemocnění. Snižováním rizika lze srdečně cévním onemocněním předcházet (primární prevence) nebo lze zlepšit i zastavit další průběh již zjevného onemocnění (sekundární prevence).

Studie MONICA byla zahájena v roce 1985 jako celosvětová epidemiologická studie s cílem dokumentovat vývoj nemocnosti kardiovaskulárními chorobami a její vztah k rizikovým faktorům kardiovaskulárních chorob, kterými jsou zejména kouření, vysoký krevní tlak, porucha metabolismu tuků a cukrovka, a zjistit, jak je výskyt a průběh onemocnění srdce a cév ovlivňován jejich prevencí a léčbou. Ve studii byly vyšetřovány reprezentativní vzorky populace (vybrané skupiny obyvatel) v daném státě, studie byla v několikaletých intervalech opakována (1988 a 1992) a vyhodnocována. V ČR studie probíhala vždy ve stejných 6 okresech, jedním z nich byl od začátku také okres Praha východ. Studie prokázala výrazné rozdíly v postižení populace srdečně cévními onemocněními v jednotlivých zemích, příznivý vývoj nemocnosti a úmrtí na kardiovaskulární choroby zejména v západní a severní Evropě a v ČR začátek příznivého vývoje např. ve snížení hladiny cholesterolu nebo ústup kouření u mužů.

Ve většině zemí byla studie v polovině devadesátých let ukončena, ale v České republice, kde se rychle měnil životní styl a krátce po roce 1989 začala výrazně klesat úmrtnost na srdečně cévní onemocnění, studie pokračovala pod názvem post-MONICA. Počet okresů byl rozšířen na devět a vzorek obyvatel byl vyšetřen i v letech 1997/1998, 2000/2001 a 2006/2008. Podařilo se tak získat velmi cenné údaje pro období, kdy se v České republice zmírnila některá srdečně-cévní rizika, například v důsledku pozitivních změn ve výživě (živočišné tuky byly nahrazovány rostlinnými, rostla celoroční spotřeba zeleniny a ovoce) nebo proto, že zejména vzdělanější vrstvy omezily kouření. K velkým změnám docházelo i v kardiologické péči. Byla zavedena řada nových léků a léčebných postupů, např. tzv. angioplastiky - otevírání zúžených či uzavřených koronárních tepen, zvlášť akutně, u čerstvého srdečního infarktu. Dále se rozvíjela srdeční chirurgie, zlepšovala se kontrola a léčba vysokého krevního tlaku atd. Na druhé straně studie prokázala např. významný nárůst obezity, omezení fyzických aktivit a zvýšení výskytu cukrovky.

Nyní probíhá další pokračování studie MONICA v České republice. Postupně budou vyšetřeny náhodně vybrané osoby v devíti okresech. Po litoměřickém, benešovském, chebském a pardubickémje to okres Praha východ. Studie zde proběhla již 6x, naposledy v roce 2008. Vybraní pacienti budou ambulantně vyšetřováni od konce února do poloviny dubna 2017 týmem (V Čelákovicích od 13. do 24. března 2017 na poliklinice Čelákovice, Stankovského 1643) odborníků z Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze. Získaná data zůstanou při zpracování ve studii důsledně anonymní.

Vybraní pacienti z okresu (1% vzorek populace ve věku 25-64 let), cca 850 osob, obdrží dopis od své zdravotní pojišťovny. V dopise jim bude nabídnuta účast ve studii. Svůj souhlas s účastí vyjádří odesláním korespondenčního lístku, který s dopisem obdrží. Budou pak kontaktováni zdravotnickým týmem provádějícím studii a bude s nimi dohodnuto (zpravidla telefonicky či e-mailovým kontaktem) datum a čas ambulantního vyšetření, prováděného buď v Říčanech, nebo Čelákovicích, nebo v Thomayerově nemocnici v Praze 4.

Je třeba zdůraznit, že vyšetřeni budou pouze námi vybraní a pozvaní tak, aby studie poskytla pravdivý obraz o srdečně cévních onemocněních a o faktorech, které je vyvolávají. Pokud jsou totiž vyšetřeny osoby vybrané ne podle stanoveného klíče, ale k vyšetření spontánně přihlášené, dojde ke zkreslení výsledných dat. O vyšetření obvykle mají výrazně větší zájem kvalifikovanější osoby, které se aktivně o svůj zdravotní stav zajímají a snaží se ho příznivě ovlivnit. Naše studie tak nabízí významnou šanci i osobám, které svému zdraví dostatečnou pozornost možná nevěnují.

Studie je přínosem hlavně pro vyšetřeného pacienta. Na základě 45 minutového ambulantního vyšetření sestávajícího z dotazů na dosavadní zdravotní stav a na expozici riziku srdečně cévních onemocnění, ze změření některých tělesných parametrů jako krevního tlaku, výšky, váhy, obvodu pasu a z vyšetření vzorku krve lékař posoudí současný zdravotní stav a riziko vzniku a dalšího průběhu srdečně cévních onemocnění pacienta. Každému vyšetřenému pacientovi bude ve spolupráci s jeho praktickým a odborným lékařem eventuelně navržena další léčba. Posouzení rizika, účinná prevence a včasná léčba jsou právě u srdečně cévních chorob pro další osud pacienta nesporně rozhodující.

Studie poskytne nové informace o současném výskytu a závažnosti srdečně-cévních onemocnění, o faktorech, které je podmiňují a určují jejich další průběh a o současném stavu a účinnosti jejich léčby. Umožní tak dále zlepšovat zdravotní péči o nemocné s kardiovaskulárními chorobami, mimo jiné i účelnějším vynakládáním prostředků. Aby studie, která je organizačně a finančně náročná splnila zadání, je naléhavě nutná účast každého pozvaného pacienta. Pomůže tím hlavně sobě, ale i českému zdravotnictví, na které se každý z nás, dříve či později, obrací.

MUDr. Jan Bruthans, CSc, FESC

Centrum kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice, 140 59 Praha 4 Krč