Město Čelákovice

Hlavním motivem živé i neživé přírody našeho okolí je Labe. Původně divoká ledovcová řeka se během čtvrtohor postupně zařezávala a vytvořila tím systém štěrkopískových teras. Přispěla tak vzniku pozoruhodných přírodních prvků, které byly po tisíciletí využívány i zneužívány člověkem.

Po skončení poslední doby ledové teče Labe po svých vlasních náplavech, v nichž vytváří meandry, spojené s častým překládáním toku a záplavami. Tento vývoj má své zákonitosti a typické jevy, velmi dobře vyvinuté právě v okolí Lysé nad Labem a Čelákovic. Na jednotlivé části dnešního toku nebo na zbytky předchozích toků a údolí jsou vázána typická rostlinná a živočišná společenstva. V neposlední řadě je s Labem spojena i činnost člověka, který se opakovaně snažil řeku přemostit, hospodářsky využít nebo úplně spoutat regulací. S tím souvisí řada staveb, např. mlýny a lázně nebo činností, např. těžba štěrkopísku, plavba, rybolov a výstavba rybníků. S přírodou našeho okolí také silně souvisela stavební činnost Františka Antonína Šporka, který s oblibou umisťoval přírodní prvky do parků a naopak parkové prvky do přírody.

Stezka si klade za cíl na tyto jevy upozornit a vysvětlit jejich základní zákonitosti přímo na místě, kde jsou vidět. Její trasa, spojující Lysou nad Labem s Čelákovicemi je volena tak, aby zahrnovala většinu významných přírodních a historických pozoruhodností této části našeho okolí.

Stezka je vedena především po veřejných cestách. Většinou jde o lesní cesty, polní cesty a pěšiny, vhodné pro pěší turistiku i cykloturistiku. Na trase je 24 zastavení s informačními panely. Délka stezky je 21 km.

Zřizovateli naučné stezky jsou města Lysá nad Labem, Čelákovice a obec Káraný.

Poděkování patří všem autorům textových podkladů, z nichž byly sestaveny texty na jednotlivých zastaveních.

Zámecký vrch s nadmořskou výškou 221,0 m, který tvoří součást dnešního města, byl pro svoji strategicky výraznou polohu vyhledáván už v pravěku, v pozdní době kamenné.

Stopy osídlení z tohoto dynamického období, zahrnujícího 4.–3. tisíciletí př. Kr., se podařilo objevit při archeologickém výzkumu, prováděném v roce 1997. Doklady Slovanského osídlení (hradiště v lužních lesích) se datují k 5. století n. l. Z této doby snad pochází i místní název, odvozovaný z proutěných plotů (tzv. lísa), či z lysého vrchu Viniček.

Nejstarší písemné doklady o Lysé pocházejí z 11. století, kdy zde byl vězněn a později zavražděn kníže Jaromír (r. 1037), a obec patřila kapitulnímu kostelu sv. Václava ve Staré Boleslavi. Hrad se připomíná již r. 1013 jako majetek královský s rotundou sv. Desideria, bezpečně doloženou k r. 1244, k níž byl přistavěn kostel Narození Panny Marie s klášteříkem, zničeným husity r. 1421.

V prostoru později postaveného, dnes již rovněž bývalého kláštera bosých augustiniánů se při rekonstrukci nádvoří podařilo prokázat zbytky základů staveb a část pohřebiště z vrcholného středověku a renesance. Románská rotunda sv. Desideria byla v 18. století zbořena.

Koncem 13. století již byla Lysá královským majetkem a je uváděna jako forum Lissa (městečko Lysá) v listině Guty, manželky krále Václava ll., ze 4. března 1291. Od tohoto data je Lysá považována za město. Místo bylo významným hospodářským centrem (sídlo královských rychtářů). V této době byl už osídlen i prostor dnešního městského náměstí a přilehlé parcely. Městečko nebylo opevněno a skládalo se z tržiště a několika spíše zemědělsky zaměřených usedlostí. Jednu z nich se podařilo prozkoumat v r. 1996 v souvislosti se stavbou nové telefonní ústředny na parcele při vyústění Masarykovy ulice do Husova náměstí. Uprostřed náměstí stával kostel sv. Jana Křtitele, původně románský, připomínaný v r. 1291, později přestavěný a v 19. století zbouraný.

Koncem 14. století se Lysá stala manským statkem Petra z Vartemberka, nejvyššího purkrabího království Českého. Po vyplenění okolí husity v roce 1421 získal Lysou rod Smiřických, kteří prosluli dobrou hospodářskou a sociální správou. Počátkem 15. století již byla obnovena všechna ztracená práva a privilegia města a fary, byl založen špitál a kostel v podhradí.

V polovině 16. století byla Lysá vykoupena císařem Ferdinandem I. a připojena ke komornímu panství brandýskému. Z této doby pochází renesanční přestavba zbytků hradu v lovecký zámek. Za zámkem je dodnes patrný náznak příkopu, ale bližší podobu původního hradu nelze bez terenního výzkumu stanovit.

Rozvoj města v 17. století dokumentují další získaná práva, rozvoj cechů, stavba chudobince a školy. Hospodářský a kulturní rozvoj města byl zmařen v období třicetileté války. Všechno dřevěné bylo spáleno nebo poničeno, pole zarostla křovím a plevelem, obce byly vylidněny a dobytek vybit.

Celé lysské panství bylo v roce 1647 za válečné zásluhy darováno generálu Janu Šporkovi. Ten postupně přivedl lyský statek bez ohledu na četné požáry opět k hospodářskému rozkvětu. Největší proslulosti a slávy zažilo město Lysá v 18. století, za vlády jeho syna Františka Antonína, známého mecenáše umění, barokního kavalíra, podporovatele vzdělanosti a nekonvenčního myšlení, ale také tvrdého pána ve věci robot a daní poddaných. Za vlády Františka Antonína, hraběte
Šporka byl přestavěn zámek do barokní podoby, vybudována zámecká zahrada s četnými alegorickými sochami, obnoven augustiniánský klášter, postavena lékárna a řada nových obytných a hospodářských budov. Za Šporkova života bylo započato se stavbou nového farního kostela sv. Jana Křtitele, který však dokončil až jeho následovník František Karel Rudolf Sweerts-Špork. V okolí města nechal František Antonín Špork vybudovat řadu pousteven, libosadů, oboru, bažantnici, špitál na Karlově a obnovil zpustlé vesnice. V jeho hospodářské a kulturní politice pokračovali Šporkové-Sweertsové až do poloviny 19. století. V této době se již město Lysá proměňovalo v typické polabské centrum s agrárním průmyslem, školami a kulturními spolky.

Význam města poklesl v roce 1849 po ztrátě samosprávy a přičlenění k okresu Nymburk. Provinční charakter města poněkud oslabovala v druhé polovině 19. století výstavba železniční stanice, cukrovaru, továrny na kovový nábytek Vichr a spol. a aktivní spolková činnost. Postupný úpadek městečka byl urychlen několika požáry, které vedly k přestavbě města, vyrovnání ulic a náměstí a nové výstavbě. Po několika drobných majitelích získal Lysou rod Kinských, který se marně pokoušel obnovit slávu barokních památek města.

V současné době lze v Lysé nad Labem obdivovat řadu dobře udržovaných barokních soch, zámecký park, kostel sv. Jana Křtitele, budovu radnice, Muzeum B. Hrozného, areál výstaviště JOLY a postupně se obnovující uličky v podzámčí.

Další zastavení stezky ve směru do Čelákovic (Zámecký park) – 0,2 km. Do konce stezky v Čelákovicích – 21,0 km

Lysá nad Labem: 50° 12′ 6,2″ N 14° 50′ 24,2″ E

Zámecký park Lysá nad Labem: 50° 12′ 10,7″ N 14° 50′ 20,7″ E