Město Čelákovice

Nejmladší období geologické historie je označováno jako čtvrtohory (též kvartér) a jeho začátek se datuje zhruba před 2,5 milionem let.

Charakteristickým znakem čtvrtohor je opakované střídání studených a teplých období – nazývaných dobami ledovými a meziledovými. V současnosti žijeme v době meziledové, která začala před 10 000 lety.

Během dob ledových přikrýval celou Skandinávii a velkou část severní Evropy kontinentální ledovec, jehož čelo sahalo až k naší severní hranici. V předpolí tohoto ledového krunýře, jehož tloušťka dosahovala několika kilometrů, panovaly drsné klimatické podmínky. Území České republiky se v chladných obdobích čtvrtohor nacházelo v jakémsi koridoru mezi kontinentálním ledovcem na severu a zaledněnými Alpami na jihu.

Tímto koridorem velmi intenzivně vanuly západní větry. Na celé ploše našeho území se v té době rozkládala severská tundra s poměrně řídkou vegetací. Zemský povrch, který nebyl chráněn vegetačním krytem, podléhal zvýšené větrné i vodní erozi. Do řek se dostávalo velké množství rozrušených hornin, které voda transportovala ve formě písku a písčitého štěrku. Tyto sedimenty na příhodných místech vodní toky ukládaly a tak vznikaly říční terasy. V širokém pruhu podél toku Labe vytvořila řeka během čtvrtohor celý terasový systém.

Povrch říčních teras v dobách ledových zakrývala jen řídká vegetace a sedimenty tudíž nebyly chráněny před účinky eroze. Písku se zmocňoval vítr a přemísťoval ho z místa na místo.

Podobně jako v pouštních podmínkách, začal navátý písek vytvářet různé formy přesypů a dun, které se pomalu stěhovaly ve směru větru. Síla větru a velikost zrn písku byly rozhodujícími faktory určujícími podobu pískových těles. Velmi jemný písek vytvářel malé hřbítky. Hrubší písek transportovaný silným větrem se hromadil ve formě různých typů písečných dun. V případě nedostatku vegetace vytvářel vítr duny, označované jako barchany (obr. 1). Jestliže sporá vegetace částečně zpevňovala ramena písčitých akumulací, vznikaly parabolické duny (obr. 2). V pouštním prostředí, kde je k dispozici velké množství písku, vznikají ještě další typy dun, např. příčné nebo hvězdicové duny (obr. 3).

Písečné duny vytváří na povrchu říčních teras Labe hřbety ve tvaru vln nebo osamocené elevace vysoké až několik metrů. Tato písčitá tělesa vznikala koncem poslední doby ledové (tj. v období přibližně před 50 000–15 000 lety). Duny ze starších ledových dob se nezachovaly, protože eroze snadno písková tělesa zničila. Vegetace, která na dunách roste (často jsou to porosty jehličnatých stromů), zabraňuje dalšímu pohybu písku a zároveň funguje jako ochrana před erozí a zničením těchto svědků ledových dob.

Ukázkově zachovaný přesyp se nachází v lese východně od Byšiček, přibližně 500 m od této zastávky (obr. 4). Přesyp má tvar pahorku, který převyšuje okolní terén o přibližně 3 m.

Další zastavení stezky ve směru do Lysé nad Labem (Řehačka – labský meandr) – 0,6 km; další zastavení stezky ve směru do Čelákovic
(Byšičky – kamenný most) – 0,7 km. Do konce stezky v Lysé nad Labem – 14,2 km, do konce stezky v Čelákovicích – 6,8 km.

Řehačka – labský meandr: 50° 10′ 32,7″ N 14° 48′ 20,3″ E

Písečný přesyp u Byšiček: 50° 10′ 41,4″ N 14° 48′ 6,1″ E

Byšičky – kamenný most: 50° 10′ 44,3″ N 14° 47′ 37,8″ E