Město Čelákovice

Původní koryto řeky Labe tvořilo v oblasti západně od Lysé nad Labem bohaté meandry, jejichž podoba se v průběhu staletí a postupným působením člověka na krajinu měnila.

Umělým vyhloubením dnešního řečiště během regulace Labe na konci 19. a počátkem 20. století vzniklo několik odstavených (tzv. slepých) ramen, které dnes mají podobu různě velikých tůní s bohatou vodní faunou a flórou.

Od nepaměti vedla podél původního toku řeky Labe zemská stezka, využívaná kupci, poutníky, studentskými vaganty, vojáky i místními osadníky k bezpečné dopravě. Při této stezce vznikla ve 13. století obec Byšice, jejíž důležitost zvyšoval kamenný most vedoucí zemskou stezku přes tehdy aktivní tok Labe.

Zemská stezka pokračovala směrem k východu kolem později postaveného dvora Karlov (zastavení č. 10), do jižního okolí tehdejší Lysé (přibližně v místech dnešního nadjezdu nad železniční tratí) a dále přes Ostrou a později založený Šnepov na Nymburk.

Původní osada Byšice byla postavena na místě pravěkých sídlišť z doby laténské (5.–1. století př. Kr.), o čemž svědčí náhodné archeologické nálezy z 60. let, které jsou dnes uloženy v Muzeu Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem. Většinu nálezů učinil Dr. Fr. Požárecký, který pracoval koncem 19. století v Litoli jako ředitel cukrovaru. Pozdější archeologické nálezy dokládají slovanské osídlení této oblasti. Ovšem i přes četné nálezy Fr. Požáreckého i místních občanů zde dosud nebyl proveden systematický archeologický výzkum.

Ves Byšice a most byly v roce 1421 poničeny husitskými vojsky, která vypálila lyský augustiniánský klášter, jehož mniši odebírali od byšických osadníků potraviny. V průběhu 15. století obec postupně zanikala (podobně jako řada dalších osad v okolí). V pramenech ze 16. století je v Byšicích uváděn již jen jeden „osedlý“ (tj. usedlík) a jeden dvůr. Po třicetileté válce (1618–1648) ves i dvůr Byšice zanikly úplně. V urbáři z roku 1696 čteme: „Druhdy tu stával most přes Labe a pustá nyní vesnice Byšice se dvorem”. Na zbytcích původní osady založil majitel lyského panství František Antonín, hrabě Špork v roce 1717 novou vesnici, kterou pojmenoval Byšičky.

Do současné doby se zachovalo z mostu pouze torso přiléhající k východnímu břehu dnes již značně zazemněného labského ramene, v kterém je umístěno toto zastavení. Představuje zbytek zvýšeného nájezdu z opukového zdiva lemovaného pískovcovými kvádry, který dosud částečně vyčnívá ze strmého břehu nad vodu. Jde pravděpodobně o velmi starou stavbu, ke které se může vztahovat historická zpráva, že v době vlády Jana Lucemburského (1310–1346), kdy držela Lysou jeho žena Eliška Přemyslovna a po ní syn Jan Jindřich, byly k městu připojeny lány v okolí byšického mostu. Most je zřícen do vody a z velké části zřejmě odplaven při záplavách, kdy Labe měnilo své koryto. Je totiž známo, že zakládání pilířů gotických mostů bylo poměrně mělké, na nasypaných ostrůvcích. Podle názvu nedaleké louky v hradech není vyloučené, že ochranu mostu zajišťoval jakýsi hrádek.

Mostů středověkého stáří je v Čechách zachováno jen velmi málo (kromě pražského Juditina a Karlova mostu známe ještě další jen v Písku a v Rabštejně, okr. Plzeň-sever). Část mostu u Byšiček představuje i přes svoji fragmentárnost velmi unikátní památku.

Z okolí jsou dále uváděny též doklady keltského osídlení z 1. stol. př. Kr. a následného sídliště germánského z doby římské (1. stol. po Kr.). Naznačují pravděpodobnost ještě starší tradice v užívání tohoto labského přechodu v místech, původně pravděpodobně příhodných pro brod.

Původní trasa zemské stezky pravděpodobně po zboření mostu přestala být využívána. V písemných pramenech je od 16. století uváděna silnice slezská (někdy nazývaná kladsko-polská nebo královská), která vedla z Prahy přes Hradec Králové do Slezska. Silnice překračovala Labe v Toušeni, kde byl roku 1561 vybudován dvoudílný most.

Odtud silnice pokračovala kolem eremitáže sv. Václava (zastavení č. 17) a dvora Karlov (zastavení č. 10) dál na Lysou, tak jak je zobrazena na rytinách Šporkovského panství z 18. století. Rytina je uvedena na zastavení č. 14 v Byšičkách.

Po silnici do Lysé nad Labem (k nádraží) – 3,3 km.

Další zastavení stezky ve směru do Lysé nad Labem (Písečný přesyp u Byšiček) – 1,5 km; další zastavení stezky ve směru do Čelákovic (Byšičky – barokní ves) – 1,9 km. Do konce stezky v Lysé nad Labem – 11,7 km; do konce stezky v Čelákovicích – 9,3 km.

Písečný přesyp u Byšiček: 50° 10′ 41,4″ N 14° 48′ 6,1″ E

Byšičky – kamenný most: 50° 10′ 44,3″ N 14° 47′ 37,8″ E

Byšičky – barokní ves: 50° 10′ 50,2″ N 14° 47′ 37,0″ E