ENDE

Vyhledávání

Přihlášení
Bezpečné Čelákovice

Město Čelákovice

Informační portál města a úřadu
Zima - strom vánoce

Zima - strom vánoce

Zastavení č. 18 - Vodní zdroj Káraný

Zastavení č.18

- základní přírodní i technické údaje

Vodní zdroj Káraný tvoří jeden z nejvýznamnějších zdrojů pitné vody v České republice. Díky příhodné geologické charakteristice lokality a možnosti využívání kvalitní vody z řeky Jizery, byl vytvořen pozoruhodný vodárenský komplex, který dodává velmi kvalitní pitnou vodu do hl. m. Prahy a dalším obcím a městům Středočeského kraje.

Zásobování Prahy vodou

Zásobení Prahy vodou, zprvu omezené jen na Vyšehrad a Pražský hrad, se datuje již z 11. století. Záznamy o prvních vodovodech v Novém Městě pražském jsou však až z doby panování Karla IV. ve 14. století. Zdrojem byla Vltava, jejíž voda byla bez filtrace čerpána do vodáren, které byly zřizovány v 15. století v dalších pražských městech a sloužily svému účelu až do konce 19. století.

Vodní zdroje z místních studní a z neupravené vltavské vody ovšem po hygienické stránce nevyhovovaly. Pro zásobování města Prahy tak byly již koncem 19. století provedeny přípravné a průzkumné práce pro výstavbu káranského vodovodu. Podle jejich výsledků byly v letech 1901–1903 vypracovány návrhy, z nichž byl schválen projekt stavebního rady Adolfa Thiema z Lipska. Výstavba celého komplexu vodárny se uskutečnila v letech 1906–1913. Jímací systém byl dobudován v září 1912 a od října téhož roku probíhalo pokusné čerpání. V té době byl rovněž postaven výtlačný řád do Prahy, takže káranský vodovod mohl být uveden do provozu 1. ledna 1914.

Vodárna v Káraném

V dalších letech bylo v Káraném postupně vybudováno rozsáhlé jímací zařízení, které získává pitnou vodu ze tří systémů – přirozeně infiltrované vody ze štěrkopísků řeky Jizery, artéské vody hlubokého cenomanského kolektoru a uměle infiltrované vody z Jizery.

Podzemní voda z přirozené (břehové) infiltrace

Voda z řeky Jizery infiltruje dnem i břehem do okolních štěrkopískových teras, kde se mísí s přirozenou podzemní vodou z okolí. Jímání těchto vod je prováděno pomocí 685 vrtaných studní hlubokých průměrně 10 m, spojených násoskou. Studny jsou vybudovány podle toku Jizery v úseku dlouhém 16 km. Vzájemná vzdálenost studní je 20–40 m, jejich vzdálenost od řeky je 150–250 m. Tento způsob jímání má kapacitu 900–1000 l/s a je v provozu od roku 1914.

Podzemní voda artéská

Ve stejné době bylo na jižním okraji jímacího území vybudováno 7 vrtaných studní do hloubky až 80 m. U jednoho z nich je umístěno toto zastavení. Tím bylo jímání podzemní vody rozšířeno o kvalitní podzemní vodu pískovců nejnižšího souvrství České křídové pánve, které jsou v hydrogeologii označovány jako cenomanský kolektor (obr. 1). Jejich strop, tvořený nepropustnými jílovci a slínovci, je zde uložen v hloubce 50–40 m pod terénem – viz zastavení stezky č. 5. Tento způsob jímání na kapacitu 50–80 l/s, přičemž se jedná o tlakovou vodu stáří odhadované až 14 000 let, tedy nezatíženou lidskou činností.

Umělá infiltrace

Jako umělá infiltrace je označováno čerpání vody z Jizery, její „umělé“ vsakování do štěrkopískových náplavů a opětné čerpání pomocí technických zařízení (obr. 2). Její současné podobě předcházela řada pokusných i výzkumných prací a zkoušek. Nejvýznamnější z nich bylo postavení pokusného zařízení u Sojovic, které bylo později zařazeno do běžného provozu. Tento způsob jímání má kapacitu až 800–900 l/s a je v provozu od roku 1968.

Způsob umělé infiltrace je znázorněn na obr. 2. Voda pro infiltraci se odebírá z jezové zdrže na Jizeře, přitéká přes hrubé a jemné česle a sítové filtry do čerpací stanice surové vody. Odtud se čerpá do úpravny, situované na nejvyšší jizerské terase. Zde se voda upravuje pouze mechanicky na pískových rychlofiltrech.

Takto upravená voda se přivádí do 15 vsakovacích nádrží, seřazených za sebou do pruhu dlouhého 4,7 km. Délka jednotlivých nádrží činí 250–450 m, šířka 10–25 m a hloubka 4 m, celková zasakovaná plocha nádrží je 70 000 m2. Voda se v nádržích rozvádí rovnoměrně žlabem s přepady po jejich délce.

Po infiltraci ve vsakovacích nádržích se voda ve vzdálenosti asi 200 m od nich (což odpovídá době zdržení v podzemí 35–45 dní) opět jímá. Jímací zařízení tvoří 254 vrtaných studní rozdělených do 9 násoskových studňových řádů a 24 širokoprofilových studní s dvěma horizontálními sběrači o délce 60 m. Uměle infiltrovaná voda se mísí s ostatními jímanými podzemními vodami a je vedena do hlavní čerpací stanice v Káraném. Zde se hygienicky zabezpečuje a vede třemi přivaděči do Prahy a okolních obcí ke spotřebitelům.

Procesem umělé infiltrace se de facto povrchová voda řeky Jizery přemění na vodu podzemní, pitnou a to díky unikátní kombinaci člověkem vybudovaného technického systému s přírodním prostředím.

Maximální kapacita vodárny Káraný je téměř 1 900 l/s. celkový současný průměrný výkon činí 900–1 000 l/s. Kapacitu vodárny je možno považovat za konečnou, zejména vzhledem k výraznému snížení spotřeby vody po roce 1989.

Další zastavení stezky ve směru do Lysé nad Labem (Eremitáž u sv. Václava) – 0,9 km; další zastavení stezky ve směru do Čelákovic (Lipovka) – 0,8 km. Do konce stezky v Lysé nad Labem – 17,9 km, do konce stezky v Čelákovicích – 3,1 km.

Trasa stezky vede ve směru do Lysé nad Labem ochraným pásmem vodního zdroje ve směru do Lysé nad Labem přes SPR Lipovka. Prosíme o ohleduplné chování.

Eremitáž u sv. Václava: 50° 11′ 0,3″ N 14° 46′ 26,2″ E

Vodní zdroj Káraný: 50° 10′ 45,1″ N 14° 46′ 0,9″ E

Lipovka: 50° 10′ 29,5″ N 14° 45′ 39,1″ E

Zastavení č.18

Zastavení č.18

Zastavení č.18

 
Zastavení č.18

Zastavení č.18

 
Zastavení č.18

Zastavení č.18

 
 
11.7.2013 18:10:10 - aktualizováno 30.4.2015 13:27:04 | přečteno 3202x | tana
 
Město Čelákovice
load