ENDE

Vyhledávání

Přihlášení Cookies
Bezpečné Čelákovice

Město Čelákovice

Informační portál města a úřadu
Léto - náměstí - kašna

Léto - náměstí - kašna

Zastavení č. 2 - Zámecký park Lysá nad Labem

Zastavení č.2

- architektura a dendrologie parku

V polovině 16. století roku 1548 byla Lysá vykoupena císařem Ferdinandem l. a připojena ke komornímu panství brandýskému. Po požáru roku 1558 dal císař Ferdinand l. přestavět hrad na zámek v renesančním stylu, který byl roku 1658 upraven jako lovecký.

Přesto i po další přestavbě, provedené roku 1696 Františkem Antonínem Šporkem, měl zámek stále ještě některé prvky hradu – např. byl opevněn příkopem, tesaným ve skále a v místech zámecké kaple stála vysoká kulatá věž. Po této přestavbě se podoba zámku již blížila dnešní.

První údaje o parkových či zahradních úpravách nalézáme v urbáři z roku 1696, podle kterého „u zámku jest libosad a Štěpnice s mnoha zákrsky a jiného druhu stromy, dvě velké aleje se špalírem habrů, letohrádek, střelnice a závodiště pro hry a zápasy“. Předtím zde bývala také Šafranice.

Na východ od zámku se v místech dnešní francouzské části zámeckého parku rozkládala ovocná zahrada. Na západ od zámku byla rozsáhlá vinice. Podle Šporka však rodila „ocet“ a tak ji zrušil.

Podle popisu z roku 1712 „na jedné straně zámku, západní, jest veliký ptáčinec s umělými jeskyněmi a Šumným vodotryskem, ptactvo všeho druhu zde vesele poletuje a prozpěvuje. Na druhé, východní straně, rozkládá se až dolů k městečku rozkošný libosad s překrásnými rostlinami, vzácnými květinami a lahodným ovocem“.

Teprve po zavezení příkopů roku 1755 navázal park přímo na zámek. V té době upravil František Antonín Špork bývalý libosad (okrasnou zahradu) na francouzský park, tvořený stříhanými habrovými stěnami a terasovým parterem s barokní dispozicí osového systému hvězdice. Podnětem k tomu mu byla návštěva zámecké zahrady barona von Globena ve Valči u Karlových Varů. V témže roce byl park osazen sochami dvanácti měsíců a dalšími skulpturami (bližší údaje viz informační tabule v bráně parku).

V letech 1745–49, zhruba 10 let po Šporkově smrti, vykoupil či směnil jeho následovník, hrabě František Karel Rudolf Sweerts Špork pozemky severně od francouzské části a park rozšířil o rozsáhlou část v přírodním, tzv. anglickém stylu. Nová část parku byla v té době označována jako „Bludnice“, což je staré místní jméno pro severozápadní část zámeckého vrchu. Protože na konci 19. století byli v anglické části po nějaký čas chováni daňci, byla v letech 1856–60 kolem celého parku postavena kamenná zeď a francouzská část oddělena železným plotem. Do té doby byl park volně přístupný.

Park měl štěstí na dobré zahradníky, a tak byl jeho stav až do počátku druhé světové války výborný. Teprve pak se začal prudce zhoršovat. Systematická, odborná obnova a péče byla započata v roce 1964.

Dřeviny v zámeckém parku

Zámecký park je dendrologicky velmi bohatý. Roste v něm 87 druhů dřevin, z toho 70 druhů listnatých a 17 druhů jehličnatých. Cizokrajných, tzv. introdukovaných druhů je v parku 44. K nejzajímavějším patří:

Jinan dvoulaločný – pochází pravděpodobně z jihovýchodní Asie. Zajímavý je především vějířovitým tvarem listu. Patří sice mezi jehličnany, ale jeho listy na podzim opadávají. Velmi dobře snáší mrazy.

Katalpa obecná – zástupce velké skupiny trubačovitých. Kvete v červnu až v červenci nápadnými latami fialových nebo bílých květů. Na podzim bývá strom doslova obalen plody, které se podobají tenkým doutníkům. Tobolky pukají až na jaře a uvolňují semena. Kultivary katalpy pocházejí ze Severní Ameriky nebo z Číny.

Dřezovec trojtrnný – pochází ze Severní Ameriky. Přestože se jmenuje trojtrnný, kultivar rostoucí v parku trny nemá. Kvete v červnu malými, žlutozelenými hrozny. Plody jsou lusky, mnohdy srpovitě zahnuté, dlouhé 20–40 cm.

Jerlín japonský – dobrým poznávacím znakem jsou celoročně zelené větvičky. Kvete v červenci až srpnu záplavou žlutobílých květů. Strom lze poznat i podle typického zápachu dřeva a kůry.

Platan západní – nádherný, mohutný, až 40 m vysoký strom s odlupující se borkou. Tvarem listu se podobá našemu domácímu druhu javoru. Kulovitá, jakoby ostnitá plodenství se rozpadají až na jaře. Pochází ze Severní Ameriky.

Další zastavení stezky ve směru do Lysé nad Labem (Lysá nad Labem úvodní zastavení stezky) 0,2 km; další zastavení stezky ve směru do Čelákovic (Lom Ve skále) 0,6 km. Do konce stezky v Čelákovicích 20,8 km.

Lysá nad Labem: 50° 12′ 6,2″ N 14° 50′ 24,2″ E

Zámecký park Lysá nad Labem: 50° 12′ 10,7″ N 14° 50′ 20,7″ E

Lom Ve skále: 50° 12′ 25,5″ N 14° 50′ 9,1″ E

Zastavení č.02

Zastavení č.2

Zastavení č.2

 
Zastavení č.2

Zastavení č.2

 
Zastavení č.2

Zastavení č.2

 
Zastavení č.2

Zastavení č.2

 
Zastavení č.2

Zastavení č.2

 
 
10.6.2013 17:55:38 - aktualizováno 30.4.2015 11:16:53 | přečteno 2331x | tana
 
Město Čelákovice
load