ENDE

Vyhledávání

Přihlášení Cookies
Bezpečné Čelákovice

Město Čelákovice

Informační portál města a úřadu
Léto - náměstí - kašna

Léto - náměstí - kašna

Zastavení č. 22 - Řeka Labe

Zastavení č.22

- základní údaje, zdymadlo Čelákovice

Dlouhá tisíciletí trvalo, než si proud řeky našel cestu z krkonošských hor a údolí do zdejšího kraje – dnešní Polabské nížiny.

V antických pramenech nese řeka název Albis (tj. bílý), v germánském jazyce je nazývána Albou a s českým názvem Labe se prvně setkáváme v Kosmově kronice české
k roku 1125.

Řeka – zdroj obživy

Odjakživa dávaly řeky lidem možnost obživy, a proto již v období pravěku byla příhodná místa kolem Labe tímto lidem vyhledávána k budování jednotlivých obydlí i celých osad, které daly základ pozdějším větším sídlištním celkům – vesnicím a městům.

Z obyvatel těchto obcí Labe využívali nejen rybáři, ale i řada řemeslníků a živnostníků, jako byli např. mlynáři, sladovníci, lazebníci, soukeníci, koželuzi, pradleny, běliči prádla, ledaři a jiní.

Střední Labe bylo již od středověku vyhledáváno ke stavbě mlýnů.

Labe dopravní cesta

Od pravěku po dnešek je Labe také důležitou dopravní cestou. Dokladem jsou archeologické nálezy různých výrobků a dřevěných lodí, tzv. monoxylů, kterými se toto a jiné zboží, jako např. sůl a textil, vozilo.

Neméně důležitou úlohu mělo Labe pro plavbu vorů nebo volné splavování dřeva. To si vyžádalo postupnou úpravu jeho koryta a hlavně pak na tehdejších pevných jezech zřizování vorových propustí. Ještě z prvního desetiletí 20. století jsou zprávy o plavbě několika posledních vorů a o vorařích, ale s postupnou regulací a výstavbou jezů a plavebních komor tato stará tradice z Labe zmizela.

Regulace Labe

Regulací Labe byla v mnohém původní půvabná krajina Polabí změněna. Meandrovitý tok Labe s řadou romantických zákoutí byl většinou vyrovnán, délka řečiště zkrácena, a tak zvýšena jeho průtočnost. Tímto došlo také k zmírnění velkých povodní. Ke zhoršení následků velkých vod, kdy škody na majetku dosahovaly milionových hodnot, docházelo nejvíce od 70. let 19. století, kdy byly likvidovány lužní lesy, které byly součástí původní vegetace řeky. Na místě lesů a luk s četnými porosty vznikala nová pole, ze kterých při jarním tání sněhu voda rychle odtékala a s sebou navíc odnášela i úrodnou zeminu, kterou se zanášelo řečiště. Takto zhoršený stav a navíc nepříznivé klimatické podmínky vedly koncem 19. století k tomu, že se polabské zemědělství dostalo do hluboké krize.

Člověk zasahoval do toku řeky různými způsoby, za Rudolfa Il. bylo uměle prokopáno nové koryto významného přítoku Labe – řeky Jizery, jejichž soutok byl do té doby u Staré Boleslavi. Od této úpravy se soutok těchto řek nachází nedaleko Toušeně.

K prvním snahám o zlepšení splavnosti
Labe dochází již za Karla IV.
, další návrhy byly projednány v 17. století za Ferdinanda lll., ale pro nepříznivé politické poměry k realizaci nedošlo.

Teprve koncem 19. století se splavnění a regulaci Labe dostalo větší pozornosti a rakouská vláda uznala oprávněnost těchto snah a od počátku 20. století pak bylo přistoupeno k realizaci.

Regulační práce po celém toku středního Labe probíhaly nepravidelně a byly rozděleny do několika etap. Největší tempo v úpravách nastalo ve Ill. etapě, kdy také byla dokončena zdymadla v Lysé nad Labem (1933), v Brandýse nad Labem (1936) a v Čelákovicích od firmy Lanna v roce 1937. Plavba s loděmi o nosnosti 600 tun byla odzkoušena v roce 1943 a zahájena pak v následujícím roce. V páté etapě, která započala roku 1963, bylo přistoupeno k úpravám řečiště a k rekonstrukcím zdymadel a plavebních komor tak, aby vodní cesta plně zabezpečovala plynulou přepravu energetického uhlí do tepelné elektrárny ve Chvaleticích. Při běžném provozu jezdilo měsíčně kolem 400 lodí naložených uhlím do Chvaletic a stejný počet zpět vyložených.

V současné době jsou již správci toku zpracovány záměry na další úpravy toku za účelem zlepšení splavnosti.

 Jez a plavební komora Čelákovice říční km 34,950 od soutoku Labe s Vltavou

Projekt na stavbu jezu schválilo Ministerstvo veřejných prací v roce 1934 a v témž roce byla stavba zahájena stavební firmou Lanna, a.s., z Prahy. Konečná kolaudace byla v roce 1937. 

Stavbou jezu byly zrušeny dva dosavadní jezy na Labi, a to u mlýna č. p. 465 v Čelákovicích a na pravém břehu pod železničním mostem. Pro přívod vody do mlýna byl ve starém řečišti zřízen 550 m dlouhý a 16 m široký náhon. Z původního koryta zbyla v okolí Čelákovic dvě odstavená ramena, a to tzv. Grado na pravém břehu a druhé na levém břehu za sportovním stadionem.

Jez i plavební komora jsou založeny na pilotách a jejich základy jsou chráněny proti škodlivým průsakům ocelovými stěnami, zaberaněnými až do skály v hloubce 4 m pod úrovní základového zdiva.

Plavební komora je jednolodní, o šířce 12 m, užitné délce 85 m a hloubce 3 m. Plnění a prázdnění komory umožňují 2 boční obtoky zaklenutého tvaru o rozměrech 1,60×2,20 m se spustnýml uzávěry. V letech 1974–1976 provedla polská firma Naviga SPELWAR celkovou rekonstrukci a modernizaci plavební komory, jejíž součástí byla také stavba velínu.

V letech 2010–2012 byla na pravém břehu řeky vystavena vodní elektrárna s rybím přechodem. Přechod pro pěší přes zdymadla byl uzavřen v roce 2013.

 Další zastavení stezky ve směru Lysá nad Labem (Lávka přes Labe) – 0,2 km; další zastavení stezky ve směru do Čelákovic (Mlýnský náhon) – 0,5 km. Do konce stezky v Čelákovicích – 0,6 km.

Lávka přes Labe: 50° 10′ 8,7″ N 14° 45′ 33,0″ E

Řeka Labe: 50° 10′ 9,0″ N 14° 45′ 26,3″ E

Mlýnský náhon: 50° 9′ 57,8″ N 14° 45′ 9,1″ E

Zastavení č.22

Zastavení č.22

Zastavení č.22

 
Zastavení č.22

Zastavení č.22

 
Zastavení č.22

Zastavení č.22

 
Zastavení č.22

Zastavení č.22

 
Zastavení č.22

Zastavení č.22

 
 
11.7.2013 18:14:00 - aktualizováno 30.4.2015 13:27:47 | přečteno 3509x | tana
 
Město Čelákovice
load