Město Čelákovice

Mlýnské náhony jsou zpravidla uměle vybudované, v tomto případě se však jedná o původní levé rameno Labe, na kterém byl postaven mlýn. Voda potřebná k pohonu mlýna byla zadržena jezem, proto je tu dnes téměř stojatá voda.

Přirozenými dřevinami rostoucími v okolí Labe jsou duby, olše a vrby. Při regulaci Labe v třicátých letech 20. století bylo okolí náhonu upraveno, mj. zde byla vysazena alej z několika druhů lip (Tilia cordata, T. x europaea).

Veliké vrby tu rostly už před touto úpravou: ta převislá, někdy nazývaná smuteční, je vrba babylonská (Satix babylonica), ta košatá je vrba bílá (Salix alba).

Topoly rostoucí na pravém břehu jsou kříženci domácího topolu černého (Populus nigra) s některým z amerických topolů.

Hájové byliny

Ačkoli nejsme v lese, rostou tu alespoň ty nejobyčejnější hájové druhy jako poslední zbytek bývalých lužních lesů.

Jdete-li brzy z jara, můžete pod stromy poznat Orsej jarní (Ficaria bulbifera) a Křivatec žlutý (Gagea lutea).

Vysoké rákosiny

Stojíme na místě bývalého přívozu. Vjezd do vody je vydlážděn kameny, ale dnes je dláždění překryto vrstvou bahna. Není to jen výsledek usazování při povodních, ale hlavně výsledek aktivní činnosti vysokých bahenních bylin, jejichž porostům říkáme rákosiny. Tyto rostliny svými hustými porosty bahno zachycují a sami ho vytvářejí z tlejícího listového odpadu. V těchto místech je nejhojnější Orobinec širolistý (Typha latifolia), známý svými doutníky, Zblochan vodní (Glyceria maxima) a Rákos obecný (Phragmites australis). Na břehu si všimněte Chrastice rákosovité (Baldingera arundinacea) a z ostřic je nevíce rozšířena statná Ostřice banátská (Carex buekil), jen na několika místech náhonu roste krásně kvetoucí Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a širokolistý Štovík koňský (Rumex hydrolapatum). Pokuste se je najít.

Neofyty – rostliny zavlečené

Živinami bohaté pobřežní partie řek jsou místem expanze neofytů. Jsou to rostliny původem z jiných oblastí světa, které záměrně nebo mimoděk dovezl a rozšířil člověk.

Dva druhy se podél Labe šíří téměř kalamitně. Je to původně horská Andělika lékařská (Archangelica officinalis) pěstovaná u nás dříve jako léčivka, která je též součástí lahodných likérů (Myslivec, Becherovka). Druhou je sladce voňavá, původně okrasná Netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera), která pochází až z Indie.

Další dva druhy jsou původem severoamerické: Topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus), který se pěstuje jako krmivo, a Celík kanadský (Solidago canadensis), který utekl ze zahrádek. Puškvorec obecný (Acorus calamus) je tradiční léčivka původem z Číny, která se u nás pěstuje přinejmenším již od renesance a od té doby také zplaňuje. Zajímavé na ní je to, že se u nás nerozmnožuje semeny, ale jen vegetativně, a sice pomocí oddénků.

Stav silně znečištěných labských vod se v poslední době nepatrně zlepšil, nicméně ani nyní v nich nežije mnoho druhů hmyzu.

Na bahnitém dně mlýnského náhonu se pohybují larvy, nazývané najády neboli nymfy, hojné Jepice žluté (Potamanthus luteus), o něco méně hojné jsou pak nymfy Jepice podeňky (Ephoron virgo).

Stadium nymfy trvá několik let (obvykle dva roky). Jak jepice dorůstají, nymfa svléká starou pokožku, což se může zopakovat i dvacetkrát. Dospělec pak žije jen několik hodin, a jeho jediným úkolem je založit nové potomstvo.

Pozorován zde byl i brouk Virník (Gyrinus natator), rychle se pohybující po hladině, kde loví živočišnou potravu. Tomu však k trvalejšímu výskytu znečištěné vody nevyhovují.

Další zastavení stezky ve směru Lysá nad Labem (Řeka Labe) – 0,5 km; další zastavení stezky ve směru do Čelákovic (Čelákovice výchozí bod stezky) – 0,1 km. Do konce stezky v Lysé nad Labem – 20,9 km.

Řeka Labe: 50° 10′ 9,0″ N 14° 45′ 26,3″ E

Mlýnský náhon: 50° 9′ 57,8″ N 14° 45′ 9,1″ E

Čelákovice: 50° 9′ 56,4″ N 14° 45′ 7,7″ E