ENDE

Vyhledávání

Přihlášení
Bezpečné Čelákovice

Město Čelákovice

Informační portál města a úřadu
Zima - strom vánoce

Zima - strom vánoce

Zastavení č. 24 - Čelákovice

Naucna stezka 24 web 2

- stručný přehled historie města a tvrze

Hlavním motivem živé i neživé přírody našeho okolí je Labe. Původně divoká ledovcová řeka se během čtvrtohor zařezávala a vytvořila systém štěrkopískových teras. Po skončení poslední doby ledové teče Labe po svých vlasních náplavech, v nichž vytváří meandry, spojené s častým překládáním toku a záplavami. Tento vývoj má své zákonitosti a typické jevy, velmi dobře vyvinuté právě v okolí Lysé nad Labem a Čelákovic. Na jednotlivé části dnešního toku nebo na zbytky předchozích toků a údolí jsou vázána typická rostlinná a živočišná společenstva. V neposlední řadě je s Labem spojena i činnost člověka, který se opakovaně snažil řeku přemostit, hospodářsky využít nebo úplně spoutat regulací. S tím souvisí řada staveb, např. mlýny a lázně nebo činnosti, např. těžba štěrkopísku, plavba, rybolov a výstavba rybníků. S přírodou našeho okolí také silně souvisela stavební činnost Františka Antonína Šporka, který s oblibou umísťoval přírodní prvky do parků a naopak parkové prvky do přírody. Stezka si klade za cíl na tyto jevy upozornit a vysvětlit jejich základní zákonitosti přímo na místě, kde jsou vidět. Její trasa, spojující Lysou nad Labem s Čelákovicemi, je volena tak, aby zahrnovala většinu významných přírodních a historických pozoruhodností této části našeho okolí.

Stezka je vedena především po veřejných cestách. Většinou jde o lesní cesty, polní cesty a pěšiny, vhodné pro pěší turistiku i cykloturistiku. Na trase je 24 zastavení s informačními panely. Délka stezky je 21 km.

Zřizovateli naučné stezky jsou města Lysá nad Labem, Čelákovice a obec Káraný.

Poděkování patří všem autorům textových podkladů, z nichž byly sestaveny texty na jednotlivých zastaveních.

Tématická náplň zastavení

 1. Lysá nad Labem – stručný přehled historie města

 2. Zámecký park – architektura a dendrologie parku

 3. Lom Ve skále – nálezy kostí křídových veleještěrů Plesiosaurů a Mosasaurů

 4. Hrabanovská černava – vznik slatin a jezerních kříd, flóra a fauna jedné z prvních přírodních rezervací v České republice

 5. Vinička – křídové moře – geologie okraje České křídové pánve v okolí Lysé nad Labem

 6. Vinička – říční terasy – terasové sedimenty toků v okolí Lysé nad Labem

 7. Červený hrádek – jižní svah Viniček – teplomilná, vápnomilná společenstva

 8. Hráz rybníka Hladoměře – rybníkářství v okolí Lysé nad Labem v 16.–18. století

 9. Dvorecké lesy – skladba dřevin, původní druhové složení lesa a dnešní kulturní les

10. Dvůr Karlov – historie špitálu z 18. století, architektonické pozůstatky

11. Řehačka – labský meandr – zámeček Neugebäu, meandry Labe, těžba štěrkopísku

12. Písečný přesyp u Byšiček – naváté písky

13. Byšičky – kamenný most, zbytky mostu z počátku 14. století

14. Byšičky – barokní ves – okrouhlice, Šporkovy stavby v okolí

15. Hrbáčkovy tůně – fauna, flóra opuštěných meandrů a jejich zazemňování

16. Niva Labe – divočící a meandrující řeka, zátopové území

17. Eremitáž u sv. Václava – hospodaření v císařských lesích

18. Vodní zdroj Káraný – základní přírodní i technické údaje

19. Lipovka – ekosystém lužního lesa, flóra a fauna

20. Grado – historie lázní

21. Lávka přes Labe – stavba, základní technická data

22. Řeka Labe – základní údaje, zdymadlo Čelákovice

23. Mlýnský náhon – fauna a flóra

24. Čelákovice – Hrádek Čelákov – stručný přehled historie města a tvrze

Další zastavení stezky ve směru do Lysé nad Labem (Mlýnský náhon) – 0,1 km. Do konce stezky v Lysé nad Labem – 21 km.

Mlýnský náhon: 50° 9′ 57,8″ N 14° 45′ 9,1″ E

Čelákovice: 50° 9′ 56,4″ N 14° 45′ 7,7″ E

Hrádek

Mírně vyvýšená čtvrtohorní levobřežní labská terasa, v těchto místech tvořící malý poloostrov chráněný ze tří stran vodou, byla pro svoji strategicky výhodnou polohu vyhledávána již od pravěku a využívána po tisíciletí člověkem k sídlení.

V raném středověku byly v těchto místech položeny základy pozdějšího správního centra – nevelkého hradiště, které doplňovalo systém knížecích hradišť budovaných po okraji přemyslovské domény. To z počátku tvořila tvrz, později s kostelem a postupně se rozvíjejícím hospodářským zázemím, předně mlýnem a několika okolními grunty. Tento celek pak dal základ osadě zvané Hrádek, později Hrádek Čelákov, jejíž samostatnost byla zrušena teprve ve 2. polovině 19. století.

Tvrz – chráněná kulturní památka

Počátky tvrze lze sledovat již v době hradištní, kdy na zmíněném místě byl někdy po polovině 10. století na kamenné podezdívce vybudován její dřevěný objekt. Ten kolem roku 1300 nahradila zděná patrová budova věžovitého typu.

Přestavby tvrze

Tvrz svoji podobu změnila při rozsáhlé přestavbě a přístavbě ve 2. polovině 15. a v 16. století, kdy k ní byla přistavěna severní patrová budova.

V roce 1730 musela být ze statických důvodů původní věžovitá stavba snížena na přízemní budovu a ta pak byla opatřena mansardovou střechou. Ve 2. polovině 18. století, byla rozšířena východním směrem (obr. 2). V roce 1905 a 1939 při hospodských přestavbách byl středověký ráz tvrze setřen úplně.

V 16. století, po převzetí veškerého majetku pod královskou komoru, byl v prostranství dvora tvrze postaven objekt sloužící k ustájení koní a celý prostor uzavřen hradební zdí s branami na východní a západní straně.

Labská zátoka postupně zanikala. Na jihu a částečně na západě byla zavezena a mezi ohradní zdí kostela a tvrze a mezi kostelem a starou farou byly provedeny průkopy a v nich zbudovány cesty ke mlýnu a k Labi.

Vlastníci tvrze a její osudy

V držení tvrze se vystřídala řada více či méně významných šlechtických rodů, jako např. pánové z Vartenberka, z Michalovic, z Klinštejna ad. Posledními významnými majiteli byli pánové Krajířové z Krajku. Královská komora roku 1788 tvrz prodala a objekt byl přeměněn na výsadní hostinec a k hostinským účelům objekt sloužil až do roku 1945. Po uzavření hostince byl objekt tvrze užíván k různým účelům. Byly zde ubytovny, skladiště, byty a krátce i hudební škola.

V roce 1949 bylo uvolněno několik místností v přízemí objektu pro Městské muzeum
a sem přemístěny jeho sbírky. Postupně se dařilo ve spolupráci s vedením města uvolňovat další místnosti a v roce 1970 sloužil již téměř celý jen pro potřeby muzea.

Objekt značně utrpěl necitlivými stavebními zásahy v době, kdy sloužil jako hostinec, a špatnou údržbou hlavně po roce 1945. Proto pro záchranu této historické památky bylo nutné přistoupit k její celkové rekonstrukci.

Po zhotovení průzkumů a stavební dokumentace proběhly náročné zajišťovací práce a stavební úpravy, kterými byly odstraněny dřívější nevhodné zásahy a vestavby.

Tvrz postupně podle zjištěných skutečností dostávala v rámci rekonstrukce svoji středověkou podobu. Po dokončení rekonstrukce byly přibližně po desetileté přestávce v roce 1983 slavnostně otevřeny nové expozice Městského muzea, které v té době slavilo 80 let svého trvání.

Mlýn – chráněná kulturní památka

Počátky zdejšího mlýna vybudovaného na Labi pod tvrzí klademe do středověku. Mlýn byl důležitou hospodářskou jednotkou jak pro samotnou tvrz, tak pro město a jeho širší okolí.

Z písemných pramenů se o čelákovickém mlýně dovídáme již k roku 1377, kdy je zmiňován v nejstarší městské knize. V době husitských válek byl spolu s tvrzí vypálen a teprve v polovině 15. století znovu obnoven a opatřen třemi koly.

V průběhu dalších desetiletí byl rozšiřován a zdokonalován, a tak v roce 1584, kdy patřil již do majektu královské komory, je v urbáři brandýského panství uveden jako mlýn, jenž měl již kromě zařízení dvou stupních kol a pily osm kol mlýnských, a tím se řadil mezi největší a nejdokonalejší mlýny na Labi a v Čechách. Jeho jádro dodnes tvoří kamenná přízemní stavba s částí postavenou v korytu Labe na dřevěných pilotech.

V následujících stoletích mlýn procházel různými úpravami.

Zásadními změnami prošel teprve ve 2. polovině 19. století. V roce 1865 byl z velké části přebudován a vybaven novým technickým zařízením, které bylo doplněno v roce 1876 jednou Jonwalovou turbínou. Ta pak v roce 1926 byla nahrazena Francisovou turbínou. V roce 1894 byl mlýn vybaven další turbínou systému Jonwal-Girard.

Toto malé vodní dílo zajišťovalo elektrickou energii pro vlastní mlýn a zbývající energie byla dodávána do městské sítě.

Součástí mlýna byla také stará dřevěná mlýnice zvaná Bouda, dokreslující kolorit zdejší krajiny, která stávala na dnešním ostrůvku a nacházely se v ní pouze šrotovníky. Bouda přečkala kruté doby třicetileté války, ale ve 2. světové válce padla nesmyslně za oběť komunistickému odboji.

V šedesátých letech bylo vodní dílo zrušeno, turbíny vyřazeny z provozu a později jako nepotřebné zničeny. Na jejich místě byly v roce 1988 osazeny 4 nové turbíny o celkovém výkonu 60 kW.

Kostel – chráněná kulturní památka

Románský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl zbudovaný z kvádříkového zdiva východně od tvrze někdy ke konci 12. století jako vlastnický jednolodní kostel s patrovou tribunou a s přiléhající masivní hranolovou věží na západní straně, která je dominantou stavby. Na jižní straně byla loď kostela opatřena dvěma dodnes patrnými půlkruhově zaklenutými okénky se šikmými špaletami a pískovcovým půlkruhově zakončeným portálem vchodu, zdobeným několika ústupky a provazcem. Na severní straně měla loď jedno okénko stejného typu a v podřímsí vchod na tribunu. Věž byla v jednotlivých patrech opatřena střílnovými okénky a v podstřeší pak sdruženými okny.
Závěr kostela tvořila pravoúhlá nebo půlkruhová apsida.

Stavba prošla několika stavebními úpravami. Nejrozsáhlejší proběhly v letech 1708–1712, kdy byl původní závěr kostela odstraněn a postaven nový do tvaru trojlistu. Plochý dřevěný strop lodě, nesoucí na jednom trámu letopočet 1588, byl nahrazen valenou klenbou a sdružená okna ve věži nahrazena současnými okny.

Hradební zeď obklopující od 16. století kostel a přilehlý hřbitov užívaný do roku 1826, byla na východní straně z důvodů přestavby presbytáře posunuta. Do roku 1769 stávala při jejím jihovýchodním rohu dřevěná zvonice.

V roce 1995 provedeným archeologickým výzkumem v komunikaci v prostoru před dnešním děkanstvím se podařilo doložit dříve předpokládaný obranný systém, kterým byl 2,5 m hluboký a cca 5 m široký příkop, vytesaný do opukového podloží, na vnitřní straně opatřený asi 1 m silnou kamennou zdí. K úpravám obranného systému došlo ke konci 14. století, kdy část příkopu byla zasypána a do zásypu před zmíněnou zdí zaraženy ve dvou až třech řadách kůly o průměru 15–20 cm, tvořící palisádovou hradbu na způsob ježka. Kolem poloviny 16. století byl obranný příkop nejspíše v souvislosti s výstavbou ohradní zdi kostela zasypán.

Před zdí kostela stoji křížek z roku 1733 a vedle něj roste lípa malolistá, zasazená roku 1854 na památku sňatku císaře Františka Josefa l. s bavorskou princeznou Alžbětou.

Jihovýchodně od kostela stojící barokní budova děkanství, chráněná kulturní památka, byla postavena roku 1782.

Čelákovice

Nejstarší historie

Velké množství archeologických nálezů dokládá téměř nepřetržité osídlení Čelákovic a okolí od mladší doby kamenné. O původu a vzniku Čelákovic nemáme přesných zpráv, ale základem pozdějšího města se stala Slovanská osada doložená od 9. století na levobřežní labské terase s centrem ležícím na mírně vyvýšeném ostrohu chráněném ze tří stran vodou Labe. Nejstarší písemná zpráva vztahující se k roku 1290 hovoří o Čelákovících jako o královském městečku (viz text Hrádek).

Rozvoj města a život v něm od 14. do 18. století

Obyvatelé městečka se ve středověku živili předně zemědělstvím a neodmyslitelné je i rybářství (vzhledem k zde protékající životodárné řece) a další drobná související řemesla.

V roce 1366 se již o Čelákovicích mluví jako o městě a ze stejného roku je zachována i nejstarší městská kniha. Lze se domnívat, že usedlým rodinám byly přiděleny lány panské půdy shodné s pozdějšími přibližně 50 městskými grunty.

Uspořádání města

Město rozprostírající se jižním a jihozápadním směrem od nejstaršího centra chránila palisádová hradba, po jejíž vnější straně, patrně po celém obvodě, probíhal hradební příkop. Palisádové opevnění města bylo postupně nahrazeno přiléhajícími kamennými stěnami hospodářských budov jednotlivých gruntů.

Vstup do obce uzavíraly dvě městské brány Kolínská (zvaná též Mochovská) v Mochovské ulici, stržená při průchodu ruského vojska roku 1799, a Toušeňská, pro svou sešlost a nízkou průjezdnost odstraněná roku 1839. Na Mochovské bráně, která stávala v dnešní Sedláčkově ulici, byl ve štítě vytesán meč na znamení ve městě užívaného hrdelního práva. Zároveň označoval výchozí cestu k popravišti, které bylo za městem na vrchu zvaném „Šibeňák“, kde ještě do roku 1761 stála šibenice. Město smělo hrdelní právo používat až do roku 1765, kdy císařovna Marie Terezie zavedla nový soudní systém.

Středověké náměstí mělo téměř stejný půdorys jako dnešní, ale od západního konce při bývalé Toušeňské ulici prudčeji klesalo k mostku překlenujícímu volně protékající potok na jeho dolním konci. Jižně od starého mostku na potoce stávaly váhy varující nepoctivé kupce, o něco výše na náměstí stál kamenný pranýř, na kterém zpravidla ve dnech trhů stála odsouzená osoba s obnaženým mečem a pak byla vymrskána z města.

Nad potokem v dolní polovině náměstí stával asi již od přelomu 14. a 15. století, až do jeho nařízeného odstranění v roce 1845 měšťanský pivovar, který byl v roce 1849 nahrazen nově vybudovaným a zprovozněným pivovarem na severní straně tzv. Obecáku v Rybářské ulici.

Ve 14. století měla obec i školu a kantora. V 16. století si zřídila svou vlastní radnici. Pro ten účel zakoupila roku 1553 dům v horní, severní části náměstí. Objekt byl následkem požárů a stáří v takovém stavu, že již nevyhovoval a proto byl v roce 1910 stržen a nahrazen novou radnicí, slavnostně otevřenou v září roku 1911.

Majitelé města

Čelákovice stejně jako i okolní zboží původně náležely k majetku českých knížat a následně králů. Podle pozdějšího listinného opisu je roku 1290 král Václav Il. prodal opatu kláštera v Sedlci u Kutné Hory a roku 1300 je koupí získal Jan, probošt kapituly v Sadské. Odkdy přešly do majetku světské šlechty, přesně nevíme, ale v roce 1377 městečko i s tvrzí drželi Rokycanští z Okoře. Následovala pak řada dalších držitelů z méně či více významných rodů.

Krajířům z Krajku patřily Čelákovice do roku 1547. Za nich město získalo různé výsady a městský znak, který dodnes užívá. Poslednímu majiteli z rodu Arnoštu Krajířovi z Krajku byl celý majetek králem Ferdinandem l. zkonfiskován a od tohoto roku se Čelákovice nazývají „královské komorní město“.

17. století

Město i jeho okolí značně trpěly v různých válečných časech, ale nejkrutější pro ně byla doba třicetileté války. Válečné drancování švédských i císařských vojsk zanechalo Čelákovice v ruinách a bez obyvatel. Jen čtyřem sousedům se podařilo přežít a ti se roku 1651 vrátili a začali je od základu znovu budovat. I když se v následujících letech podařilo řadu gruntů a několik chalup osadit, zůstávalo ještě léta ležet velké množství půdy ladem.

V roce 1657 na zdejší radnici obědval císař Leopold l., který často jezdíval na lov divoké zvěře k Sedlčánkám a od kterého se roku 1657 a 1680 dostalo písemně obci několik milostí a podpor.

18. století

Řemeslníci si ve městě založili tzv. cechy, řídili se jejich řády, podle nichž spořádané chránili a nepoctivé trestali.

Po řadě let, když se město vzpamatovávalo z válečných hrůz, postihlo ho velké neštěstí v roce 1719, kdy z velké části i s radnicí vyhořelo. Císař Karel VI. roku 1724 znovu listinou schvaluje všechna dosavadní práva a výsady města, které se obnovovalo. Podle sčítání měly Čelákovice v roce 1770 celkem 103 domy, které byly nově očíslovány.

Roku 1788 vznikla nová část města zvaná Jiřina. V devadesátých letech byla vzhledem k nárůstu počtu dětí přistavěna škola, proběhla celková obnova radnice, důkladná oprava pivovaru na náměstí, byla založena Svatoprokopská nadace pro studenty z Čelákovic a roku 1795 císař František II. písemně potvrdil městu všechny dosavadní výsady.

19. století

Od konce první čtvrtiny 19. století se zde začíná rozmáhat pletácké či košíkářské řemeslo, které dosáhlo svého vrcholu koncem století. Jeho provozování je doloženo ve 250 domácnostech.

V 70. letech probíhaly terénní úpravy náměstí. Významným přínosem pro město bylo zřízení železnice mezi Prahou a Lysou nad Labem v roce 1873 a o něco později i do Brandýsa nad Labem a Mochova.

Přibývá obyvatel včetně většího počtu dětí. Je znovu řešena otázka školy a rozhodnuto postavit novou dnešní tzv. Kamenku, která byla slavnostně otevřena v roce 1889. Od poloviny 19. století se také začal ve městě výrazněji formovat kulturní a politický život. Postupně zde vznikla řada dobrovolných spolků a sdružení, jako Řemeslnická beseda, Sbor dobrovolných hasičů, Sokol, Pokrok, Zpěvácký spolek, Okrašlovací spolek atd.

Na konci století zde stálo již 320 domů a v nich žilo 2 200 obyvatel.

20. století

V prvním desetiletí 20. století vznikají v Čelákovicích tři průmyslové podniky, postupně ovlivňující dosavadní život města. Červinkova továrna na zemědělské stroje byla známá po celé Evropě. Výroba byla zrušena v roce 1948, nyní je v objektu výrobna nábytku. Od roku 1906 továrna firmy Rudolf Stabenow vyráběla v Čelákovicich akumulátory a pak barevné kovy – později Kovohutě, a. s. Roku 1910 založil Josef Volman továrnu na obráběcí stroje, které svou kvalitou získaly během několika let odbyt v mnoha zemích celého světa. Od znárodnění měl závod název TOS Čelákovice.

Odliv pracovních sil do nově vzniklých pracovních příležitostí, 1. světová válka a následné změny byly příčinou postupného zániku zdejšího košíkářského řemesla.

Při sčítání v roce 1921 měly Čelákovice již 3 170 obyvatel. Přibývající počet dětí povinných školní docházkou město řeší v roce 1909 postavením nové školní budovy na náměstí vedle radnice a znovu v roce 1933 k ní přistavěnou další budovou.

Krátce po roce 1920 se Čelákovice začaly proslavovat svými říčními lázněmi „Českým Gradem“, jejichž rozsáhlé písečné pláže kolem jednoho z labských ramen vyhledávaly tisíce návštěvníků, především z Prahy.

Dvacátá a třicátá léta 20. století byla svědky značného stavebního ruchu a rozvoje průmyslu. Vzniká několik vilových čtvrtí. Předně Za Dráhou, u nádraží a v Jiřině. Josef Volman podstatně rozšiřuje svůj závod, ve kterém koncem roku 1929 zaměstnává 204 pracovníků, ale počátkem roku 1939 jich bylo již přes 1 500. Rozrostl se i závod firmy Stabenow. Ve městě je postaveno několik architektonicky významných budov jako sokolovna, Krčmářova vila, Volmanova vila aj. Nárůst dopravy po železnici ve směru Lysá nad Labem – Praha je řešen v roce 1922 postavením druhé koleje a nového nádraží. V roce 1939 žilo v Čelákovicích ve 1 220 domech již 6 083 obyvatel.

Okamžitě po obsazení Československa vojsky fašistického Německa se i v Čelákovicích formovalo podzemní hnutí v několika ilegálních skupinách. I když se válečné události až do květnových dnů roku 1945 našeho města dotýkaly jen okrajově, přesto si vyžádaly nemálo obětí z řad civilního obyvatelstva.

Ke konci 40. let se počala budovat první sídliště pro tovární zaměstnance. Kovohutě staví v roce 1947 Engelsovy domy, dnes V Nedaninách, a TOS v roce 1949 Marxovy domy, nyní V Prokopě.

Další vlna sídlištní bytové zástavby, která se citelně dotkla města a z velké části setřela jeho původní ráz, proběhla v letech šedesátých až osmdesátých.

V devadesátých letech navázaly Čelákovice na tradici demokratické samosprávy. V poslední dekádě minulého století proběhly rekonstrukce školských zařízení, investice byly směřovány také do pozemních komunikací a technické infrastruktury města.

21. století

Po roce 2000 vzrůstá počet obyvatel města díky významnému rozvoji obytných zón. Po přelomu tisíciletí byla uskutečněna modernizace městské části Sedlčánky, v roce 2003 byl zprovozněn nově vybudovaný Městský bazén. Náměstí 5. května získalo svou současnou podobu po revitalizaci v roce 2012. Bezbariérová lávka pro pěší a cyklisty přes Labe byla otevřena v roce 2014 po úplném uzavření zdymadel pro veřejnost.

Motto „Čelákovice – domov na Labi“ je důkazem toho, že Čelákovice jsou díky své výhodné poloze a bohatému zázemí v přírodě ideálním místem pro bydlení.

Zastavení č.24

Zastavení č.24

Zastavení č.24

 
Naucna stezka 24 web 2

Naucna stezka 24 web 2

 
Naucna stezka 24 web 1

Naucna stezka 24 web 1

 
Zastavení č.24

Zastavení č.24

 
Zastavení č.24

Zastavení č.24

 
Zastavení č.24

Zastavení č.24

 
Zastavení č.24

Zastavení č.24

 
Zastavení č.24

Zastavení č.24

 
Zastavení č.24

Zastavení č.24

 
Zastavení č.24

Zastavení č.24

 
Zastavení č.24

Zastavení č.24

 
Zastavení č.24

Zastavení č.24

 
 
11.7.2013 18:16:01 - aktualizováno 30.4.2015 13:28:08 | přečteno 2718x | tana
 
Město Čelákovice
load