ENDE

Vyhledávání

Přihlášení Cookies
Bezpečné Čelákovice

Město Čelákovice

Informační portál města a úřadu
Jaro - velikonoce 2

Jaro - velikonoce 2

Zastavení č. 3 - Lom Ve skále

Zastavení č.3

- nálezy kostí křídových veleještěrů Plesiosaurů a Mosasaurů

Lom Ve skále (dříve nazýván jako panský lom) poskytl podle své velikosti materiál na většinu kamenných staveb v Lysé a okolí.

Není přesně doloženo, kdy byl otevřen. V dobových dokumentech je prokazatelně uváděn od počátku 18. století. Kámen se zde lámal nepřetržitě až do 70. let 20. století. Traduje se, že terénní prohlubeň na rozhraní anglické a francouzské části zámeckého parku (asi 100 m od kaple), je pozůstatkem původního lomu, z něhož byl postaven lyský hrad.

Ve stěně lomu Ve skále, vysoké 17 m, je obnaženo střídání poloh dvou typů svrchnokřídových sedimentů – písčitých slínovců a spongilitů (křemitých vápenců). Písčité slínovce jsou měkčí, tence odlučné a zčásti představovaly hlušinu. Hlavním předmětem těžby byly pevnější partie slínovců a především tmavošedé až lehce modrošedé, masivní, pevné spongility. Jde o horniny značně podobného složení jako slínovce, avšak silně zpevněné jehličkami křemenných hub (spongilií). Místní kameníci měli pro jednotlivé horniny vlastní svérázná označení – polohám spongilitů říkali horní, střední a dolní kvarc, případně syslák. Slínovcům říkali opuky nebo šlupky.

Uvedené horniny jsou usazeninami moře, které ve svrchní křídě pokrývalo značnou část dnešní rozlohy Čech. Řadíme je k jizerskému souvrství, jehož většina vznikla v období zvaném střední turon (bližší údaje viz zastavení č. 5 – Vinička – křídové moře).

Nálezy kostí veleještěrů

V roce 1899 nalezl školní ředitel pan Krauskopf v tomto lomu a dále v lomu na Balance v Milovicích úlomky velkých kostí a na nález upozornil Národní muzeum v Praze. Systematickému výzkumu se zde poté začal věnovat prof. Antonín Frič, který byl v té době největší autoritou na paleontologii křídových usazenin. Nalezené zbytky jsou uloženy v Paleontologickém oddělení Národního muzea a některé pak vystaveny ve stálé expozici. Protože z české křídy bylo k dispozici jen velmi málo srovnávacího materiálu, nechal Frič zhotovit sádrové odlitky nalezených kostí. Ty pak poslal předním znalcům v oboru druhohorních veleještěrů prof. Seeleyovi do Londýna a pravděpodobně prof. Osbornovi do Spojených států. Oba odborníci se vyslovili v tom smyslu, že se jedná o kosti ještěrů ze skupiny plesiosaurů s tím, že bližší zařazení není pro neúplnost nálezů možné. Frič přesto fragmenty kostí z Milovic popsal jako druh lserosaurus litoralis (obr. 1), patřící spíš ke skupině mosasaurů. Úlomky kostí z lomu Ve skále popsal roku 1905 jako zbytky plesiosaura cimoliosaurus (plesiosaurus) lissaensis (obr. 1). Po Fričově smrti bylo zařazení revidováno několika význačnými badateli, kteří navrhli všechny dosavadní nálezy označovat pouze jako zbytky plesiosaurida, bez bližšího zařazení.

Nálezy zbytků veleještěrů jsou v České křídové pánvi velmi vzácné. Naděje na nové nálezy není téměř žádná, protože svrchnokřídové slínovce se v současnosti v Čechách již téměř nelámou. 

Plesiosauři a Mosasauři

Plesiosauři a Mosasauři jsou dvě skupiny druhohorních mořských plazů, kteří se navrátili zpět do moře. Plesiosauři (obr. 3) byli díky pohyblivému hadovitému krku a chrupu hbitými dravci a žili v příbřežní zóně. Soudě však podle končetin, nebyli nijak zvlášť dobrými plavci. Základem moderní představy o plesiosaurech se staly nálezy z malých lomů u jihoněmeckého Holzmadenu. Moře zde tvořilo malé, uzavřené zátoky, které zřejmě fungovaly jako pasti. Za přílivu asi vábila plesiosaury potrava, avšak po odlivu nenašli cestu zpět úzkým hrdlem zátoky. V jemném bahně, které nebylo porušeno mořskými proudy, se zachovaly neporušené kostry obrovitých plesiosaurů, často s obsahem žaludku a dokonce s nenarozenými mláďaty. Mosasauři (obr. 2) byli poslední velkou vývojovou skupinou velkých mořských plazů. Byli obyvateli volného moře a pohybovali se hadovitým pohybem celého těla, který přispíval k rychlosti více, než pádlovité končetiny. Obě skupiny dosahovaly až desetimetrových délek.

Další zastavení stezky ve směru do Lysé nad Labem (Zámecký park) – 0,6 km; další zastavení stezky ve směru do Čelákovic (Hrabanovská černava) – 1,3 km. Do konce stezky v Lysé nad Labem – 0,8 km, do konce stezky v Čelákovicích 20,2 km.

Zámecký park Lysá nad Labem:

50° 12′ 10,7″ N 14° 50′ 20,7″ E

Lom Ve skále: 50° 12′ 35,9″ N 14° 48′ 11,9″ E

Hrabanovská černava: 50° 12′ 33,5″ N 14° 48′ 38,0″ E

Zastavení č.03

Zastavení č.3

Zastavení č.3

 
Zastavení č.3

Zastavení č.3

 
Zastavení č.3

Zastavení č.3

 
Zastavení č.3

Zastavení č.3

 
 
11.7.2013 17:16:51 - aktualizováno 30.4.2015 11:17:02 | přečteno 3230x | tana
 
Město Čelákovice
load