ENDE

Vyhledávání

Přihlášení Cookies
Bezpečné Čelákovice

Město Čelákovice

Informační portál města a úřadu
Léto - náměstí - kašna

Léto - náměstí - kašna

Zastavení č. 9 - Dvorecké lesy

Zastavení č.9

- skladba dřevin, původní druhové složení lesa a dnešní kulturní les

Lesy sahající od Lhoty až k Lysé nad Labem jsou jedním z největších lesních celků v teplé nížinné oblasti Čech. Rozsáhlé lesní území se zde zachovalo proto, že tu převládají méně úrodné podklady tvořené hlavně vysychavými štěrkopísky starých labských teras. O zemědělské využití území proto nebyl takový zájem, jako v okolí.

Z historie Dvoreckých lesů

Polabí je starou sídelní oblastí. Zdejší lesy byly proto ovlivňovány činností člověka přinejmenším už od doby prvních zemědělců (neolit – 4 až 5 tisíc let př. Kr.). Měnilo se především jejich plošné zastoupení, protože původní les ustupoval zemědělské půdě a v novější době také lesním monokulturám.

Na silně zamokřených půdách se pěstovaly olše nebo byly zakládány prutníky. V monokulturách byly pěstovány duby a jasany, ale postupně se vnášely do lužních lesů jehličnany, především smrk, borovice lesní, ale i modřín.

Na půdách štěrkopískových teras, a to je právě případ dvoreckých lesů, jsou přirozenými druhy dub s borovicí lesní. Ale i do těchto porostů byly prosazeny nové prvky hospodaření, doplňovány stanovištně nepůvodní druhy i druhy cizí.

Lesní porosty v Polabí měnily svoji plochu i strukturu vlivem politických událostí a s nimi souvisejícími hospodářskými změnami. Velmi krutým zásahem byly lesní porosty v Polabí postiženy v 15. století v době německé kolonizace, kdy byly odhaleny stříbrné žíly na Kaňku u Kutné Hory.

Hospodaření v polabských lesích nebylo jednotné. Hospodařilo se zde po jednotlivých panstvích, hospodařilo se v lesích královských, městských, církevních atp. Až do 20. století poskytovaly lužní lesy kromě paliva a steliva i silice, smolu, lýko, třísloviny a řadu dalších surovin, které později nahradil rozvoj průmyslu.

Lesní pastva, hrabání steliva a travaření měly za následek velmi nepříznivé ovlivnění přirozených podmínek lužních lesů. Volně pasoucí se dobytek v lese spásal, kromě bylin, i nálety a nárůsty dřevin a bránil tak přirozené obnově. Les tak postupně stárnul a měnil i svoji strukturu dřevin. Do 18. století byly lesy soustavně drancovány do takové míry, že v roce 1754 musela Marie Terezie vydat patent omezující těžbu dřeva.

Lesnictví a ochrana přírody

Teprve během 19. a 20. století znamenala cílevědomá lesnická péče pro stav lesů zásadní obrat. Typické pro toto období jsou stejnověké kultury borovice, která na suchých píscích dobře prospívá, velkoplošná paseková těžba a výsadby. Dnešní stav lesů je tedy z pohledu lesníka ve srovnání s dávnější minulostí příznivý.

Jenže co je pozitivní z hlediska poměrně krátkodobých účinků, jakými je i těžba dřeva, nemusí už být vhodné z hlediska dopadů dlouhodobých, jakým je udržení druhové rozmanitosti lesního prostředí. A právě ony produkční lesní monokultury čili jednodruhové porosty silně omezují možnosti přežití pro řadu organismů i celých společenstev. Z hlediska ochrany přírody i z hlediska řady lesnických odborníků by byl ideální les se složením blízkým přirozenému, těžený výběrovým způsobem. Co tedy proti sobě stojí, není lesnictví a ochrana přírody, ale spíše rozhodnutí motivovaná krátkodobými a dlouhodobými cíli. Nezbývá, než nacházet kompromisy mezi oběma přístupy.

Srovnání forem lesního hospodaření

Různověký les s přirozenou druhovou skladbou, výběrově těžený

  • obhospodařování připomíná pěstování zahrady či parku
  • těžba je obdobou přirozené dynamiky lesa s neustálou výměnou stromů na malých ploškách
  • stromy samy zmlazují, takže není třeba tolik investovat do sazenic
  • vzácnější druhy přežívají, protože se mohou stěhovat po vhodných místech.
Stejnověká jednodruhová lesní kultura s velkoplošnou těžbou
  • obhospodařování připomíná pěstování obilí na polích, těžba je obdobou rozsáhlých porušení lesa při přírodních katastrofách (např. při polomech)
  • je nutno investovat do sazenic, ale probírky a těžba jsou snadnější a levnější
  • vzácnější druhy mizí, na pasekách se uchycují plevele, mizí i citlivé půdní organismy jako jsou houby.

Další zastavení stezky ve směru do Lysé nad Labem (Hráz rybníka Hladoměře) – 2,3 km; další zastavení stezky ve směru do Čelákovic (Dvůr Karlov) – 1,5 km. Do konce stezky v Lysé nad Labem – 10,2 km, do konce stezky v Čelákovicích – 10,8 km.

Hráz rybníka Hladoměře: 50° 12′ 35,9″ N 14° 48′ 11,9″ E

Dvorecké lesy: 50° 11′ 46,1″ N 14° 47′ 42,6″ E

Dvůr Karlov: 50° 11′ 24,4″ N 14° 48′ 14,1″ E

Zastavení č.09

Zastavení č.9

Zastavení č.9

 
Zastavení č.9

Zastavení č.9

 
Zastavení č.9

Zastavení č.9

 
 
11.7.2013 17:59:54 - aktualizováno 30.4.2015 13:21:39 | přečteno 1637x | tana
 
Město Čelákovice
load