Urbanistická koncepce středu města, kontext
Krátce po roce 2000 vznikla architektonicko-urbanistická studie obnovy městského centra. Ta definovala pozici oblastní prioritně užívaných pro komerční a obchodní aktivity, sport a rekreaci, školství, kulturu a sociální služby města. Urbanisticky byly podtrženy dvě hlavní osy města, na jejíchž křížení se nachází nově zbudované náměstí 5. května. Součástí studie i navazujících projektů byly i zásady architektonických detailů - dlažeb a osvětlení, které odlišují historické a novější části města a práci se zelení - kultivace významných zelených ploch ve městě (park sady 17. listopadu, lokalita Na Hrádku) a jejich doplnění alejemi vzrostlých stromů, které vedou směrem k centru.
Z této kompozice je dnes již kompletně realizovaná osa západ - východ, definovaná ulicemi Stankovského a Masarykova a na ně navazující ulice Na Stráni, Rybářská a Kostelní. Naopak stranou prozatím zůstala druhá, neméně významná městská tepna - zelená osa jih sever, která začíná u kulturního domu, prochází Sady 17. listopadu, protíná náměstí a po linii nově vysázených stromů prochází dál k lokalitě Za Kovárnou a dál do parku u městské knihovny do historického jádra Čelákovic . území Na Hrádku a kolem náhonu k lávce přes Labe.
Pro život i rozvoj Čelákovic je podle našeho názoru právě tato zelená osa jednou z největších hodnot. Propojuje město a krajinu, je fenoménem, který by Čelákovicím mohla řada měst v Čechách závidět. Její potenciál je dobře vidět z obou projektů pro tuto část města zpracovaných a projednaných - projektu rehabilitace lokality Na Hrádku, jehož součástí má být i obnovená náves v Rybářské ulici před Mecerovým statkem, projektu rekonstrukce sadů 17. listopadu s místy zastavení v okolí upraveného koryta potoka, dřevěným můstkem do ulice Vašátkova, plochami pro land artové skulptury a konečně i projekt městského domu v lokalitě Za Kovárnou, kam se Město Čelákovice aktuálně rozhodlo umístit dům seniorů. (pozn. všechny projekty nerealizovaných částí z let 2002 - 2012 viz archiv Městského úřadu).
Pro kultivaci řešeného prostoru Za Kovárnou považujeme ve všech variantách zástavby podstatnou myšlenku průchodnosti, viditelného a smysluplného propojení obou městských parků a vytvoření prostoru, který bude spojovat, nikoliv rozdělovat. To není s myšlenkou domu seniorů v rozporu, naopak to poskytuje vodítko k řešení úlohy.
Koncepce objektu

Lidé na odpočinku, lidé, kteří potřebují pomoc, současně ale lidé, kteří se cítí být součástí společnosti. Mají své vazby na místo, své blízké a své zájmy. Na generaci našich rodičů a babiček bychom neměli zapomínat, i oni patří do života města. Čelákovické parky propojené v pěší rekreační osu jsou pro bydlení starých lidí, kteří jsou s městem spjatí, chtějí být v jeho blízkosti, ale pro svůj život a pohyb potřebují klid a soukromí vhodným místem. Park nás navíc inspiroval k vytvoření prostředí, které je pro starší lidi podstatné. Velké množství poloveřejných a polosoukromých ploch, měkké tvary bez kontrastů, namísto ostrého slunce polostín nebo krytá místa, kde je možné sedět, odpočívat nebo se pohybovat způsobem odpovídajícím jejich možnostem, drobné měřítko a převaha přírodních materiálů.
Dům seniorů je vlastně dvorem, do kterého lze vstoupit z nově vytvořené návsi Za Kovárnou. K té je situována recepce s kavárnou, pronajímatelné prostory a v druhém sledu i zdravotní služby, které mohou v některých případech sloužit lidem z města nebo seniorům do místa docházejícím. Objemy u návsi jsou nízké, přízemní, aby nevznikal velký kontrast a do domu se vstupovalo postupně. Za návsí se otevírá prostor dvora z obou stran uzavřený dvěma křídly určenými k bydlení, v přízemí s dalšími službami, tentokrát již výhradně pro seniory - jídelnou, lékařem, denním stacionářem. Když projdeme dvorem, napojíme se na cestu alejí, která dům seniorů obchází a pokračujeme přes můstek do parku u knihovny, nebo dál podél náhonu k Labi. Lze si představit, že při určitých příležitostech, nebo dokonce v budoucnosti kdy bude město hledat pro objekt jiné využití se i dvůr otevře veřejnosti jako průchod vnitroblokem.
Bydlení seniorů je navrženo jako pokoje situované na širokých chodbách přisazených k vnitřnímu dvoru. Část chodby přilehlé ke každému pokoji je vlastně součástí životního prostoru jeho obyvatel, je dost prostorná na to, aby si zde umístili svoje předměty, židle, stolky a v klidu pohovořili se svými známými nebo blízkými. Tento model jsme převzali ze zařízení pro seniory v Churu od architekta Petera Zumthora, protože nás při své návštěvě oslovil svou lidskostí. V našem případěje ještě doplňujeme společnými "obýváky" na každém podlaží, aby lidé pro setkání v malé skupině nemuseli putovat do přízemí, jídelny apod. Společné prostory na chodbách, kde si lidé mohou uvařit čaj nebo kávu jsou současně umístěné tak, aby z nich byla dobře viditelná známá čelákovická místa - tvrz, kostel, Kostelní ulice ad. Vnější fasády obou křídel jsou uzavřenější, lodžie jsou stíněné s možností zavřít nebo otevřít podle potřeby, celý plášť je veden myšlenkou vytvoření "košíku", který poskytuje lidem klid a soukromí, z kterého je ale vidět ven v případě, že chceme pozorovat okolí.
Parter domu, vnitřní dvůr i jeho okolí by měly s okolím širším dobře splynout. Cesta parkem je proto animovaná plůtky, malými zahradami s bylinkami, vrbami, vedle hlavní cesta jasně označené alejí je zde prostor pro řadu zákoutí a míst pro zastavení, nejen na malé návsi před domem. Materiály jsme hledali hodně tradiční, dřevo, zeleň a proutí jako typický polabský fenomén.