Město Čelákovice

O VZNIKU CENY MĚSTA ČELÁKOVIC

Michal Burda

Co charakterizuje Čelákovice? Jsou to význačné budovy (radnice, kostel, tvrz, Volmanova vila) či rozsochatý dub městského znaku nebo tradiční produkty místní provenience (košík, soustruh…). Kterak propojit symboliku krajiny a města (společenství občanů), jež se rozhodlo vyznamenat nejvýznačnější ze svého středu? Jak odolat patosu a přitom se neuchýlit k bagatelizaci? Jaký zvolit materiál?

I. Jak na to

Čelákovice leží na Labi. Heuréka! Jak prosté, cenou města „staniž se“ skleněná vodní vlnka.
Městským atributem ceny - jako kaménkem do vody vhozeným, poselstvím z vřav třicetileté války do našich dob - „budiž“ otisk pečetidla ze stříbra!

II. Hledání tvarů a proporcí

Následují: skici, maketa, jednání, konzultace (kulturní komise, odbor školství, informací a kultury, Rada města, červnové Zastupitelstvo-nezastupitelstvo, znovu Rada).
Poté opakovaně cestuji do Znaku Malá Skála i do Železného Brodu k rytcům, sklářům a do knihárny.

III. Výsledek

Skleněná vlna, vycházející z kontextu „Čelákovice – domov na Labi“ o rozměrech 120 mm x 240 mm x 55 mm, je vyrobena z plochého skla Optiwhite o tloušťce cca 10 mm. Jednotlivé díly byly nejprve nařezány vodním paprskem. Poté slepeny fólií a vzniklá plastika následně opracována broušením. Na dvou hranách byly vypískovány název i letopočet.
Originál stříbrného pečetidla rychtářského práva města Čelákovic, zhotovený za primase Ježdíka roku 1631, je uložen ve Státním okresním archivu. Podle něj byla zhotovena raznice, ze které pak vyrazili stříbrnou plaketu o průměru 45 mm, jež byla vlepena na vlnu.
Pamětní list o rozměru 120 x 297 mm na strukturovaném papíru je opatřený podpisem starosty.
Cena i s pamětním listem uložena do zvláště vyrobené etuje, vystlané tmavomodrým sametem.

MICHAL BURDA, polabský patriot

*13. 2. 1952

K raným vjemům designéra Michala Burdy, jež utvářely jeho vztah k polabské krajině, historii i umění, patřil pohled na boleslavské kostelní báně z Hlavence od prarodičů. Ve Staré Boleslavi v sousedství Mariánského chrámu pak s rodiči žil, navštěvoval školu, kreslil, hrál divadlo, učil se hrát na klavír. Někdy v osmi letech poznal Čelákovice, když se spolužačkou přijeli malovat k panu řídícímu Gráfnetterovi. Lásku k Polabí v něm prohloubila knížka E. Petišky „Mezi dvěma řekami“.
Od čtvrté třídy dojížděl do Prahy na výtvarný obor LŠU. Učaroval mu ještě obor literárně dramatický a profesorka Olga Velková, jež ve „zlatých šedesátých“ obor metodicky vytvářela. V „Lidušce“ se uskutečnily i první samostatné výstavy M. Burdy: „Od Baltu“ a „Výstava prázdných rámů“.
Po otcově smrti rodina v roce 1968 přesídlila do Čelákovic. To již navštěvoval SOŠV v Praze. V roce 1971 nastoupil jako výtvarník pod hlavičkou Správy služeb diplomatickému sboru. Externě studoval výtvarnou výchovu a češtinu na FF UK. V osmdesátých letech se jako člen ČFVU vydal na „volnou nohu“. Navrhoval výstavní i filmové plakáty pro MK ČR, ÚPF, řešil výstavy pro ČSAV, Výstavnictví, Artcentrum. Spolupracoval s Čs. spisovatelem, Mladou frontou, Albatrosem, Lidovým nakladatelstvím, Artií. Upravoval knihy, ilustroval. Kreslil do Mateřídoušky, kde publikoval i verše pro děti. Od devadesátých let se stal „dvorním výtvarníkem“ obnoveného Francouzského institutu v Praze, spolupracoval s NG v Praze, Správou Pražského hradu, Obecním domem. Pro Nakladatelství LN vytvořil edici „Dějiny států“, je spolupodepsán pod knihami edice „De arte“ vydané nakladatelstvím Arbor Vitae. Pro čelákovickou knihovnu připravil k vydání dva sborníky literárních prací. Řešil výstavy v čelákovickém muzeu, Náprstkově muzeu atp. Projektoval rekonstrukci usedlosti na Zápské Stránce.
V Čelákovicích vystavoval v roce 1985. Získal řadu ocenění (např. v soutěžích o nejkrásnější knihy). Jeho tvorba byla publikována v Německu i Japonsku. Zúčastnil se mezinárodních přehlídek užitého umění. Je zastoupen v muzeích moderního umění v New Yorku i Jeruzalémě, v soukromých sbírkách. Zapojil se také aktivně do čelákovického dění. Byl členem prvního porevolučního Zastupitelstva. Koncem tisíciletí dle vlastních slov „poodletěl“ do nedalekých Záp, kde 2002 – 2006 starostoval. Zájem o historii a místopis projevil v reprezentativní knize „Zápy, Ostrov, Stránka – na potocích času“, kterou sepsal i upravil.
Michal Burda vytrvale obohacuje kulturní dění v Polabí a je činný i literárně. V Brandýse zahajoval svými texty řadu výstav. Pro Čelákovice napsal, zrežíroval a s přáteli úspěšně sehrál u příležitosti „1. muzejní noci 2009“ frašku „Přívoz“.

Soňa Husáriková