Město Čelákovice

Biomasa je definována jako hmota organického původu . V souvislosti se získáváním energie jsou jí nejčastěji dřevo a dřevní odpad., sláma a jiné zemědělské zbytky včetně exkrementů užitkových zvířat. Rozlišujeme biomasu „suchou“ , například dřevo, a „mokrou“, kterou může být takzvaná kejda – tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat promísené s vodou. Základní technologie zpracování se dělí na suché procesy , jimiž jsou spalování ,zplyňování a pyrolýza a za nichž dochází k termochemické přeměně a na procesy mokré, které zahrnují anaerobní vyhnívání (metanové kvašení) ,lihové kvašení a výrobu biovodíku a při kterých dochází k přeměně chemické. Zvláštní podskupinu tvoří lisování olejů a jejich následná úprava, což je v podstatě mechanicko-chemická přeměna ,například při výrobě bionafty a přírodních maziv. I na našem  území bychom se dopátrali mnoha zdrojů energeticky využitelné biomasy. Patří k nim rašelina, rákos, rostlinné a živočišné zbytky, sláma, nepotravinářské  rostliny. Objemově a nejvyužitelněji jsou u nás nejvýznamnější  biomasou dřevo a kůra. Biomasa může být energeticky využita přímým spalováním , a nebo je možné ji řezat, štípat či drtit, popřípadě ji upravit sušením, drcením a lisováním do pelet. Ty jsou pak označovány jako paliva na bázi biomasy. Ze suché biomasy se působením vysokých teplot uvolňují hořlavé plynné složky, tkzv. dřevoplyn. Jestliže je přítomen vzduch, dojde k hoření a následnému spalování. Biomasa je velmi složité palivo ,protože podíl částí zplyňovaných při spalování je velmi vysoký. Podmínkami dokonalého spalování jsou vysoká teplota, účinné směšování se vzduchem a dostatek prostoru pro to, aby všechny plyny dobře shořely a nestávalo se, že budou hořet až v komíně. Biomasa, nejčastěji ve formě dřevní štěpky, se ve velkém spaluje v klasických elektrárnách spolu s energetickým uhlím. Kotle pro rodinné domky pracují obvykle tak, že se palivo nejprve zplyňuje , teprve poté se spaluje plyn. Takový systém umožňuje velmi dobrou regulaci srovnatelnou s plynovými kotli. Kotle spalují nejčastěji polenové dříví nebo pilinové brikety, někdy v kombinaci se dřevní štěpkou a dřevním odpadem. Oblibu si získávají lisované pilinové pelety, které umožňují bezobslužný provoz kotle , komfortní dopravu a skladování. Pyrolýza, nebo-li termochemické zplyňování biomasy je proces, při kterém dochází v reaktoru při teplotách přes 600 st.C k termochemické reakci. Výhřevnost plynu se pohybuje v závislosti na typu biomasy. Z plynu je odebráno teplo, je filtrován a veden do motoru v kogenerační jednotce. K motoru je připojen generátor, který vyrábí elektrickou energii. Chlazení motoru a teplota spalin jsou zdrojem tepelné energie. Odvedenou energii lze využít k vytápění a ohřevu teplé vody nebo jako technologické teplo, například k sušení. Pyrolýza je nejekologičtější zpracování biomasy a dokáže pracovat nepřetržitě. Při rozkladu organických látek ,jako je hnůj ,zelené rostliny nebo kal z čističek, v uzavřených nádržích bez přístupu kyslíku vzniká bioplyn. Ze zemědělských produktů se využívá kejda, slamnatý hnůj, slámy, zbytky travin, bramborová nať, stonky kukuřice a další. Princip vyvíjení bioplynu je velmi jednoduchý, ale protože je nutné dodržovat bezpečnostní normy, zařízení se stávají složitějšími, a tudíž dražšími. Fermentace biomasy - fermentací roztoků cukrů je možné vyprodukovat etanol (etylalkohol).Vhodnými materiály jsou cukrová řepa, obilí, kukuřice, ovoce, brambory. Etanol je vysoce hodnotným kapalným palivem pro spalovací motory.

Zdroj : informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí  („Priorita „)