Vyhledávání
Město Čelákovice
Kdy se vyhlašuje smogová situace?
Podle § 8 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je "smogová situace": "stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění ovzduší znečišťující látkou překročí zvláštní imisní limit stanovený prováděcím právním předpisem."
Tímto prováděcím právním předpisem je vyhláška 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti. (Tyto právní předpisy v platném znění jsou dostupné v platném znění na portálu veřejné správy.
Podle odst. druhého § 8 se zvláštním imisním limitem rozumí taková úroveň znečištění ovzduší, při jejímž překročení hrozí již při krátké expozici riziko poškození lidského zdraví nebo poškození ekosystému.
Dle prováděcí vyhlášky jsou zvláštní imisní limity vyhlašovány pro tyto znečišťující látky: oxid siřičitý, oxid dusičitý a troposférický ozon. Přehled a hodnoty zvláštních imisních limitů jsou upraveny v příloze č. 1 této vyhlášky takto:
Zvláštní imisní limity pro účely vyhlášení signálů upozornění a signálu regulace
- Signál upozornění
následuje po překročení hodinového průměru koncentrace
oxidu siřičitého: 250 mikrog.m-3,
oxidu dusičitého: 200 mikrog.m-3 nebo
troposférického ozonu: 180 mikrog.m-3
ve třech po sobě následujících hodinách. - Signál regulace
následuje po překročení hodinového průměru koncentrace
oxidu siřičitého: 500 mikrog.m-3,
oxidu dusičitého: 400 mikrog.m-3 nebo
ve třech po sobě následujících hodinách. - Signál varování
následuje po překročení hodinového průměru koncentrace
troposférického ozonu: 240 mikrog.m-3
ve třech po sobě následujících hodinách.
Signál upozornění je signálem nižšího stupně, signál regulace a signál varování jsou signály vyššího stupně.
Možnost vzniku, vznik a ukončení smogové situace však podle § 8 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší neprodleně vyhlašuje v rámci ústředního regulačního řádu Ministerstvo životního prostředí nebo jím zřízená právnická osoba (Český hydrometeorologický ústav). Současně se vznikem smogové situace vyhlásí regulační opatření k omezování emisí ze stacionárních zdrojů, které se na znečišťování ovzduší rozhodujícím způsobem podílejí.
Podle zákona o ochraně ovzduší stanoví pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší prováděcí právní předpis smogový varovný a regulační systém a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci. Provoz smogového, varovného a regulačního systému upravuje ústřední regulační řád, krajský a místní regulační řád.
Ústřední regulační řád je upraven ve shora uvedené prováděcí vyhlášce 553/2002 Sb., také jsou zde stanoveny zásady vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů, které následně vydávají kraje a obce formou nařízení kraje, resp. nařízení obce. Kraje a obce jsou totiž povinny v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší svým nařízením vydat regulační řád pro jejich území. Přitom regulační řád nižšího stupně musí být v souladu s regulačním řádem vyššího stupně.
Územní působnost ústředního regulačního řádu pro vydávání signálu upozornění a signálu regulace při překročení zvláštních imisních limitů pro oxid siřičitý a oxid dusičitý se vztahuje pouze na kraj Karlovarský a kraj Ústecký. Pro ostatní kraje jsou v této věci relevantní jejich krajské regulační řády. Ústředním regulačním řádem je ale pro všechny kraje upraveno vydávání signálů upozornění, signálu varování a signálu regulace určených zdrojů znečištění ovzduší v případě překročení zvláštního imisního limitu pro troposférický ozon.
Vydávání signálů v tomto případě (tj. v souvislosti s překročením imisních limitů troposferického ozonu) musí být podle prováděcí vyhlášky zabezpečeno nepřetržitě v průběhu letního období od 1. 4. do 30. 9. kalendářního roku. V období od 1.10. do 31.3. kalendářního roku je nepřetržitě zabezpečováno vydávání signálů v souvislosti s překročením imisních limitů pro oxid siřičitý a oxid dusičitý, a to pro kraj Karlovarský a kraj Ústecký dle ústředního regulačního řádu, pro ostatní kraje dle jimi vydaných krajských regulačních řádů.
Pokud dojde ke vzniku smogové situace, může orgán ochrany ovzduší
a) nařídit provozovatelům stacionárních zdrojů omezení nebo zastavení provozu zdroje a
b) nařídit provozovatelům mobilních zdrojů znečišťování omezení provozu těchto zdrojů nebo zákaz tyto zdroje používat.
Tato regulační opatření lze vyhlásit na nezbytně nutnou dobu jen s uvedením důvodu a území, na které se regulační opatření vztahuje. V regulačním opatření orgán ochrany ovzduší uvede, na které osoby se regulační opatření vztahuje a jaká omezení jsou povinny strpět. Informaci pro veřejnost o vyhlášení signálu upozornění, signálu regulace, signálu varování a jejich odvolání pak zajišťuje ministerstvo nebo Český hydrometeorologický ústav nebo krajský úřad v televizním a rozhlasovém vysílání; obecní úřad vyhlašuje signál upozornění a signál regulace, jejich změny a odvolání v místních informačních prostředcích.
Problém vyplývající z výše uvedeného spočívá v tom, že podle stávající právní úpravy mohou být signály upozornění, signály regulace a regulační opatření vyhlašovány zřejmě pouze v případě vzniku smogové situace. Jak výše uvedeno, vznik a ukončení smogové situace podle § 8 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší neprodleně vyhlašuje v rámci ústředního regulačního řádu Ministerstvo životního prostředí nebo jím zřízená právnická osoba (Český hydrometeorologický ústav). Pokud tedy MŽP nebo ČHMÚ smogovou situaci nevyhlásí, domníváme se, že krajský nebo obecní úřad nemůže vyhlásit signály upozornění, signály regulace ani regulační opatření.
Podle § 43 písm. e) zákona o ochraně ovzduší zajišťuje sledování kvality ovzduší, provoz základní sítě imisního monitoringu na celém území České republiky a sledování úrovně znečištění ovzduší Ministerstvo životního prostředí, podle § 43 písm. m) pak kontroluje a hodnotí dodržování imisních limitů a sledování a hodnocení depozic.
Podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, neposkytuje-li zákon jiný prostředek ochrany, mají dotčené osoby právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu. Domnívám se, že jde o postup aplikovatelný právě v tomto případě.
Pokud jde o možnost podání trestního oznámení, domnívám se, že by bylo možné kvalifikovat dané jednání (pokud by nedošlo k vyhlášení smogové situace, přestože by byly překročeny imisní limity, a nebyly by vyhlášeny příslušné signály a regulační opatření) jako obecné ohrožení podle § 179 nebo § 180 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona.
