Ve své přednášce zdůraznil úlohu rodiny ve vytváření jídelních návyků. Vyzdvihl tři významná období v životě, v nichž se tyto návyky utvářejí, a to ve věku 3–5 let dítěte, v pubertě (často jako jeden z výrazů rebelie vůči rodičům) a ve věku 23–25 let, kdy si mladí lidé shánějí mnoho informací a přizpůsobují jim své životní – a tedy i stravovací – návyky.
Velmi ocenil význam školních jídelen, v nichž se stravuje cca 1.600.000 dětí, a připomněl výsledky průzkumu, z něhož jednoznačně vyplynulo, že děti, které obědvají ve školních jídelnách, vykazují významné snížení výskytu obezity.
Podle názoru dr. Suchánka by vedoucími školních jídelen měli být nutriční specialisté, nutriční terapeuti, nikoliv ekonomové.
Doktor Suchánek stručně objasnil význam spotřebního koše, který stanovuje, jaké výživové požadavky mají splňovat jídla podávaná ve školní jídelně. Spotřební koš je stanoven vyhláškou 107/2005 Sb. a jsou jím stanoveny určité skupiny potravin (brambory, maso, ovoce, zelenina atd.) a jejich doporučená spotřeba na žáka a den. Výpočtem spotřebního koše pak jídelna dokumentuje, jak tato doporučení plní. Spotřební koš se počítá za měsíční období v hodnotách „jak nakoupeno“. V této souvislosti se dr. Suchánek zmínil o nedávném průzkumu nutričních hodnot jídla podávaného v českých porodnicích.
Konstatoval, že ve vnímání stravy dochází k posunům, které jsou vždy reakcí na stávající stav a provedené změny.
Dotazy následující po přednášce se týkaly zejména používání polotovarů ve školních jídelnách, které je z pohledu nejen odborníků, ale i rodičů nežádoucí a velmi kritizované. Další dotazy mířily konkrétně na podávání jednotlivých jídel, řešily otázky jejich vhodnosti či nevhodnosti.
Seminář byl v mnohém poučný a rozhodně velmi podnětný. K jeho příjemné atmosféře přispěla i moderátorka, paní Regina Rázlová. Hodláme se tematice školního vaření věnovat nadále a některé z podnětů, které na semináři zazněly, budou předány vedení našich škol.
Děkuji všem za jejich aktivní účast.
PhDr. Zdeňka Tichá, starostka města